Dobrý den, léčím se se zvýšenou funkcí štítné žlázy 3 měsíce, beru léky - na srdeční arytmie a tlak a na posilnění jater. Příznaky jsem měla různé. Hlavně bušení srdce - tachykardie 130 tepů za minutu několik dnů, myslela jsem si, že mám nějakou nemoc srdce. Dost často jsem chodila na záchod, sem tam i průjem, zhubla jsem jen něco málo, třásla jsem se po celém těle, nemohla jsem pořádně spát a rychlost mluvy teda příšerná. Nyní je mi lépe, jen mě provázejí nepříjemné extrasystoly. Doufám, že se zcela vyléčím a budu mít pokoj! Jestli máte nějaké malé podezření na poruchu štítné žlázy, jděte ihned k lékaři!

S poruchou funkce štítné žlázy se léčím od 20-ti let. Nyní je mi 43 let a před dvěma lety jsem prodělala hysterektomii. Po této závažné operaci se mi rozhodily hormony a začala jsem mít vážné potíže. Měla jsem návaly horka, poruchy spánku a cítila jsem se strašně unavená, měla jsem deprese mimo jiné i z toho, že jsem měla pocit, že nic nestíhám, protože mě gynekolog upozornil na to, že po této operaci může nastat předčasný přechod, šla jsem ho navštívit s tím, že už to asi nastalo.

Ptal se mě, zda chodím na pravidelné odběry na endokrinologii, ujistila jsem ho, že ano. Poté mě vyšetřil ultrazvukem, řekl, že vaječníky jsou stále funkční, že na nich vidí uzrálá vajíčka a pokud mám deprese a nemohu se smířit s tím, že mi byla odstraněna děloha, mám navštívit psychiatra.

Když jsem byla na kontrole u endokrinologa, málem jsem se rozbrečela, protože mi zjistil, že ačkoliv beru 150 mg Letroxu denně, mám stále málo hormonu v krvi, a že patřím do skupiny pacientů, kteří potřebují ještě další hormon, předepsal mi Cynomel, který má velmi rychlý nástup účinků a můj stav se velmi rychle vrátil do normálu.

Jak si tak pročítám potíže, které tady lidé popisují, tak zjišťuji, že jsem
vlastně zdravá. Problémy se štítnou žlázou mi začaly po třicítce, nejprve jsem měla na jedné straně trochu naběhlý krk, myslela jsem, že mám zvětšené uzliny po prodělané viróze. V létě jsem během 2 měsíců zhubla cca 6 kg, i když jsem byla „rozežraná“ a boule na krku se zvětšovala, až mi zasahovala do ohryzku.

Tak jsem asi po třech letech našla odvahu a při preventivní prohlídce jsem vše řekla svému obvodnímu lékaři. Podotýkám, že jsem neměla vůbec žádné problémy, nebyla jsem unavená a to, že jsem zhubla, jsem jedině uvítala.

A potom už se rozjel kolotoč vyšetření. Skončilo to na endokrinologii, kde mi bylo sděleno, že to chce operaci. Nechtěla jsem, takže mě lékařka poslala ještě na scintigrafii, ale bohužel toto vyšetření ukázalo, že ta operace je nevyhnutelná. Bylo mi 37 let, když jsem operaci podstoupila, po operaci jsem byla 2 měsíce v pracovní neschopnosti a následně jsem strávila 3 neděle v lázních. Beru Euthyrox 100, mám to též doživotně, ale srovnala jsem se s tím, a i když mi postupem času ten kousek štítné žlázy, který mi nechali, sám zanikl, nemůžu si stěžovat na žádné problémy.

Letos jsem už 19 let po operaci a jsem v pohodě. Nemám ani žádný velký problém s váhou, celou dobu se mi daří udržovat si váhu přibližně stejnou,když už mám výkyv směrem nahoru, jsou to maximálně 2 kg, a to ráda jím a hlavně mám ráda sladké.

Měla jsem štěstí, že se hned po prvním vyšetření - odběrech krve - ukázalo, že jde o problém se štítnou žlázou a začala léčba. Rok jsem musela brát léky na snížení hormonů štítné žlázy a potom následovala již zmíněná operace.

Na začátku jsem neměla téměř žádné potíže, jenom občas trochu únava při velké fyzické námaze a jakoby něco v krku. Šla jsem k lékaři, ten mi změřil sedimentaci a pak řekl, že je to psychické a napsal antidepresiva. Ty jsem po čase vysadila, protože nepomáhaly a bylo mi po nich hůř. Po návštěvě jiného lékaře mi zjistili zvýšené TSH a nasadili Euthyrox 50.

Před čtyřmi lety jsem během dvou let přibrala dvacet kilo. Připisovala jsem to dlouhobému stresu. Stres zmizel a mě zbyla jen ta kila navíc. Dřív jsem byla zvyklá hodně sportovat, ale po operaci se zánětem břišních uzlin jsem nemohla a dlouho jsem ke sportu nevracela. Před měsícem jsem začala opět sportovat, zdravěji jím a piju, do toho pracuji jako servírka, ale váha se hnula jen nepatrně. Léčím se na prudké kolísání nálad, můj psychiatr mi napsal žádanku na krevní testy kvůli poruše štítné žlázy, ale výsledky krve byly v pořádku. Nicméně nemocnou štítnici měla moje babička a má ji i moje máma (která je ale hubená). Je mi 24 let a ať spím jakkoli dlouho, jsem příšerně unavená. Přesto že nejsem žádné tintítko, trpím častěji pocity chladu, i když mým blízkým zima není. Mívám často v noci „bušení srdce“, ale moje obvodní lékařka mi bez jakéhokoli vyšetření napsala betablokátor Ekilog. Občas mě brní končetiny. Mám tři kamarádky zdravotní sestry a nezávisle na sobě od nich slýchávám, že mám strumu. Nic z toho ale není tak hrozné jako ta únava, která je i psychicky vyčerpávající.

Diagnostikovali mi když mi bylo 16 let hyperthyreózu, takže už se svou hyperfunkcí žiji deset let. Probíhalo to tak, že jsem zhubla (to mi zas tak nevadilo), neustále měla průjem, pocení a třes rukou, bušení srdce, nemohla jsem v noci spát a ve finále jsem měla problém vyjít schody do patra.

Zdravím všechny, kteří se s touto potvorou dostali do styku.

Hyperfunkci štítné žlázy mi zjistili před třemi měsíci. Nejprve si moje maminka všimla, že mi zlehka otékají nohy (hlavně kotníky). Neřešila jsem to, protože v té době to ještě nebylo tak patrné. Co mě znepokojovalo víc bylo neustálé zadýchávání se a bušení srdce. Sebemenší fyzická námaha se projevila prudkým dýcháním. To mi bylo divné, neboť od malička závodně sportuji a nikdy jsem neměla problém s fyzičkou. V té době jsem však závodně trénovat přestala, a tak jsem zadýchávání přičítala poklesu nadměrné fyzické námahy, na které bylo moje tělo celý život zvyklé. Když jsem však vyšla schody a musela zastavit, abych se vydýchala a uklidnila srdce, začalo mi to být podezřelé, navíc otékání kotníků nabývalo na intenzitě.

Rozhodla jsem se zajít k doktorce, ta mi změřila tlak (143/120), ačkoliv dříve jsem měla jako vrcholový sportovec 90/60. Vyšetřila mě a informovala mě, že mám zvětšenou štítnou žlázu a poslala mě na EKG. Tam mi diagnostikovali tachykardii se zvýšenými hodnotami. Měli podezření na štítnou žlázu, proto mě poslali na endokrinologické vyšetření. Tam mi na základě krevních testů zjistili velmi zvýšenou činnost štítné žlázy a hned mi nasadili Thyrozol na snížení její činnosti a Vasocardin na snížení činnosti srdce. Každý týden jsem chodila na krevní testy a po chvíli se mi zlepšily výsledky vedlejších hormonů.

Mými příznaky byly:

• otékání nohou (začalo to kotníky, přešlo to do lýtek, stehen i hýždí). Nejprve jsem si myslela, že klasicky přibírám, ale vzhledem k tomu, že na váze se to moc neprojevovalo, a hlavně, že každý den se mi zdálo, že vypadám jinak, tak to přisuzuji zavodňování. Jinak není možné, abych si jeden den říkala, jak jsem hezky štíhlá a druhý den vypadám jak vypasený vepřík.
• výrazně zvětšená štítná žláza už na pohled
• tachykardie, zadýchávání, šíleně bijící srdce, průměrný tep za den 106 za minutu, v noci v době klidu dokonce 108 za minutu
• vysoký tlak (143/120), pocení, neustálý pocit horka (začátkem března jsem chodila jen v tričku a pořád mi bylo teplo)
• hyperaktivní činnost u všeho, rychlá mluva (pro některé občas až nesrozumitelná)

Musím říct, že příznaky jako nespavost, vystouplé oční bulvy, změny nálady, nervozita, únava ani nic podobného se u mě neprojevily. Ale jak jsem tak projížděla miliony článků a diskuzí na toto téma, tak z pohledu laika mohu říct, že je to velmi individuální onemocnění a u každého se projevuje trošku jinak.

Na mou hypotyreózu se přišlo náhodou, nepřišlo mi, že bych měla nějaký problém. Prostě se paní doktorce zdála moje žláza velká a poslala mě na sono, kde mi bylo oznámeno, že vůbec velká není, ale náhodou mám celou žlázu difuzně přestavěnou, a začalo léčení.

Je mi 23 let a už se léčím rok a tato diagnosa mi konečně dala odpověď na to, proč jsem od 18 let do 22 let přibrala 17 kilo. Teď i přes prášky přibírám, mám 71 kg. Jsem z toho trochu smutná, ale co mě vážně děsí, že to takhle má pokračovat? To není žádná rada, jak neumřít hlady a zároveň nepřibírat? A taky mi to vysvětlilo částečně neustálou únavu, zimouřivost, bušení srdce a postupem času se zjistilo, že mám vlastně i hypertenzi. Takže ve 23 letech beru i prášky na tlak (Cynt a Concor).

Dobrý den,

ráda se podělím o své zkušenosti s hypothyreózou. Byla jsem celkem zdravá, pouze jsem prodělala v 37 letech hysterectomii. Vždy jsem byla hodně aktivní až přehnaně pracovitá. Své úsilí jsem možná trochu zvýšila i po rozvodu v 49 letech, něco jako únik z reality, abych byla i nadále potřebný člověk. Práce bylo hodně, stresů také.
V 54 letech mě začala pobolívat hlava, pak bolela skoro denně a musela jsem to řešit prášky ode bolesti. Po půl roce jsem šla k lékaři, měla jsem tlak 230/145 a bolení hlavy se vyjasnilo.

Po kompletních odběrech mi byla nasazena léčba a po 2 měsících problémy ustaly. V té době mi dělali odběry i na TSH hormon štítné žlázy, hodnota byla hraniční. Během třech následujících měsíců jsem přibrala 16 kg, byla jsem unavená, měla neustálé bolesti dolních končetin, byla jsem plačtivá. Požádala jsem o opakování vyšetření TSH a hodnota byla vysoká. Moje tělo si štítnici zlikvidovalo, je nefunkční, ale nezvětšená a bez uzlíků.

Od té doby navštěvuji endokrinologickou ambulanci, paní doktorka mi řekla, že jsem byla ukázkový pacient s otoky, dnes beru Euthyrox 125 mg. Zdravotní obtíže mi samotný lék nedělá, ale přetrvává suchost pokožky, únava, bolesti nohou. Před rokem mi prořídly vlasy na temeni hlavy a vytvořilo se mi prolysalé kolečko (alopecie areata), zatím mi vlasy nedorostly, ale naštěstí ani víc nevypadávají.

Váha dolů nejde, i když jsem aktivní člověk, neposedávám. Občas mám větší či menší problémy s depresemi, léky neužívám.

Dobrý den,

je mi 11 na hypothyreózu jsme přišli tím způsobem, že jsme s mamkou jeli do nemocnice, protože jsem pořád tloustla. Pan doktor mi udělal odběry krve a zjistil mi to.

Předepsal mi Euthyrox 75mg. Byla jsem před tím moc unavená, ale fakt mě nenapadlo, že bych měla nemoc štítné žlázy. Jezdila jsem asi každé 3 týdny k doktorovi a pak se mi to lepšilo a teď beru Euthyrox 50mg celý prášek půl hodiny před snídaní. A na kontrolu jedu někdy na jaře.