Popis laktózové intolerance  

Laktózová intolerance je částečná nebo úplná neschopnost trávícího traktu zpracovávat laktózu - tedy mléčný cukr. Lidský trávící trakt sice není schopen laktózu vstřebat, ale může ji rozštěpit na menší části a ty pak dále využít. Příčinou neschopnosti zpracovat laktózu bývá nedostatek enzymu - laktázy, který laktózu štípí. Nerozštěpený a nevstřebaný cukr je pak ve střevě nadbytečný, dostává se do dalších částí zažívacího traktu, kde jej tam přítomné bakterie začnou kvasit.

V současnosti jí trpí přibližně každý šestý člen populace, přičemž v jižních národech a u černé řasy bývá její četnost mnohonásobně vyšší než u obyvatelů severu Evropy. Četnost intolerance mléčného cukru významně stoupá s věkem, u předškolních dětí bývá vzácná, kdežto ve vyšším věku jí trpí většina populace.
Laktózovou intoleranci si nesmíme zaměňovat s alergií na kravské mléko. I když mají společného jmenovatele, a to nežádoucí reakci po konzumaci mléka, jedná se o odlišné onemocnění, hlavně v mechanismu vzniku. Laktózová intolerance je enzymatická porucha, kdežto u alergie na kravské mléko se vůči bílkovině v mléku obsažené, tvoří specifické protilátky. Příznaky u obou těchto onemocnění jsou ale dosti podobné.

Rizikové faktory laktózové intolerance  

Laktáza v tenkém střevu může chybět z různých příčin. Vzácný bývá vrozený deficit laktázy, který se projeví ihned po narození. Jediným řešením u něj bývá bezlaktózová dieta.

U nedonošených novorozenců se z důvodu nezralosti zažívacího traktu taky může toto onemocnění projevit. Proto nedonošené děti bývají krmeny speciálním mlékem se sníženým obsahem laktózy, a ve většině případů se s vyzráním orgánových systémů problém upraví.

Nejčastější příčinou nedostatku laktázy bývá geneticky podmíněno snižování produkce tohoto enzymu. Nazývá se to adultní, tedy dospělý typ laktózové intolerance. Se stoupajícím věkem se normálně tvorba laktázy snižuje, a to se začne projevovat právě netolerancí mléka.

Stává se, že poškození sliznic střeva jinými vlivy způsobí vznik intolerance laktózy - ta se pak nazývá sekundární, neboli získaná. Vzniká jako důsledek mnohých infekčních průjmových onemocnění, po užívání některých léků (antibiotik), a také při některých chronických onemocněních střeva, jako je Crohnova nemoc nebo celiakie. Typicky vzniká u dětí v kojeneckém věku po infekčním průjmu způsobeném rotaviry, kdy po pokusech o znovuzavedení mléka do jídelníčku dítěte se objevují zdlouhavé průjmy. Nedostatek enzymu je však pouze dočasný, se zhojením povrchu sliznice střevní se začne tvořit opět a dítě pak může pít mléko bez dalších negativních následků.

Prevence nemoci laktózové intolerance  

Geneticky podmíněnou sníženou tvorbu laktázy ovlivnit nelze, proto prevence vůči vzniku onemocnění neexistuje. Při diagnóze celiakie je nutné dodržovat předepsanou dietu.

Příznaky laktózové intolerance  

Nerozštěpená laktóza je ve střevě nadbytečná. Střevo se snaží svůj obsah naředit, proto dovnitř jeho průsvitu začne pronikat velké množství vody, která způsobí zvětšení objemu střevního obsahu, co se projeví urychlením peristaltiky a vzniká průjem. Laktóza navíc ve tlustém střevě představuje potravu pro bakterie, které ji začnou kvasit. Tím vzniká mnoho produktů - vodík, plyny jako metán a oxid uhličitý, a také organické kyseliny, které dráždí stěnu střevní a vyvolávají křeče a bolesti břicha. Vodík se vstřebává a bývá vydechován plícemi, čehož se využívá při diagnostice onemocnění.

Důsledkem nedostatečného zpracování laktózy pak bývá kyselo zapáchající průjem, objevující se v návaznosti na konzumaci mléka (30 minut až 12 hodin), dále roztažení střev, kručení v břiše a přelévání obsahu střev. Průjem bývá doprovázen zvýšeným odchodem plynů.

U některých pacientů, zejména kojenců, nebývá typickým příznakem průjem, ale bolesti břicha, následné odmítání potravy a nedostatečné přibývání dítěte na váze.

Léčba laktózové intolerance  

Podezření na intoleranci laktózy se nejčastěji potvrzuje vodíkovým dechovým testem. Při kvašení mléčného cukru se tvoří ve větším množství vodík, který se ve střevě vstřebává a je vydechován plícemi. Test se tedy provádí stanovením množství vodíku ve vydechovaném vzduchu, po podání laktózy.

Další variantou potvrzení diagnózy bývá určení pH průjmovité stolice, které bývá při laktózové intoleranci kyselé, v důsledku vyššího obsahu organických kyselin.

Lékař taky může změřit glykémii (hladinu cukru v krvi) po podání laktózy, která bývá u intolerance laktózy málo zvýšená. Nastává to v důsledku nerozštěpení laktózy na jednodušší cukry, které by se vstřebali ze střeva a glykémii by zvýšili.

Nejméně používaným testem, zejména kvůli jeho náročnosti a invazivnímu charakteru, bývá přímé stanovení enzymu ve střevní sliznici. Lékař při endoskopickém vyšetření odstřihne malý kousek sliznice tenkého střeva a v ní se pak prokazuje přítomnost nebo nepřítomnost laktázy.

Onemocnění se dá léčit pouze omezením laktózy v jídelníčku, pouze ve výjimečných případech je nutno výrobky s obsahem laktózy úplně vyloučit. Jelikož většina postižených má totiž ještě ve svém tenkém střevu aspoň malou aktivitu laktázy, nemá potíže po konzumaci malých množství výrobků s obsahem mléčného cukru.

Některé mléčné výrobky mají již přirozeně nízký obsah laktózy, jsou to hlavně tvrdé a zrající sýry. Ty může i pacient s laktózovou intolerancí konzumovat prakticky neomezeně.

Někdy bývá dokonce i mléko dobře tolerováno, zvláště když je smíšeno s kakaem nebo s kukuřičnými lupínky, které zvýší vydatnost jídla, to způsobí zpomalené trávení a laktóza má vyšší šanci že bude rozštěpena zbytky enzymu, který se ve střevě nachází.

Také mléčné výrobky s vyšším podílem tuku, jako šlehačka či smetana, nemusí v menších množstvích pacientovi způsobovat žádné výraznější potíže.

Jogurty a zakysané výrobky sice laktózu obsahují, ale zároveň obsahují bakterie, které s jejím štěpením ve střevě pomůžou, a tak s jejich konzumací nemá většina lidí s laktózovou intolerancí žádné potíže. „Přátelské“ bakterie, které se nacházejí v probioticích, také mohou stav pacienta trpícího laktózovou intolerancí výrazně zlepšit.

Je třeba dávat si pozor i na jiné potraviny, které mohou laktózu obsahovat. Jedná se zejména o mléčnou čokoládu, dezerty, zmrzlinu, zákusky, máslo, margarín, nebo potraviny obsahující sušené mléko. Laktóza se také nachází v množství léků, v nápojích, dokonce i ve žvýkačkách. Je proto nutné sledovat složení potravin, které jíme.

Existují také speciální bezlaktózové mléka a bezlaktózové mléčné výrobky, nebo lze užívat tablety s obsahem laktázy, které jsou k dostání v lékárně bez lékařského předpisu.

Jak si mohu pomoci sám  

Při vyloučení mléka ze stravy je nutné doplňovat vápník v jiných potravinách, kterých konzumace by se měla zvýšit. Nejvíce vápníku (v mg/100g potravy) obsahuje mák, následují tvrdé a topené sýry, pohánka, také lenová a slunečnicová semínka, fazole, ořechy, brokolice a pažitka. Také je možné přísun vápníku do organismu zvýšit pomocí doplňků stravy.

Komplikace laktózové intolerance  

Úporné dlouhotrvající průjmy po požití mléka, zvláště u malých dětí, mohou vést k rozvoji dehydratace.

Nedostatek vápníku v organismu, který může nastat při dlouhodobém vysazení mléka a mléčných výrobků a nedoplňování vápníku jinými složkami stravy, může být také nebezpečný. Projeví se až po delším čase, a to bolestmi kloubů, zvýšeným kažením zubů, křivicí, svalovými křeči, lámavými nehty, ztrátou citlivosti v končetinách, ale také ztrátami paměti a depresemi.

Diskuse o Laktózové intoleranci  :

• Intolerance kravského mléka a začátek příkrmů
• Intolerance laktózy
• Kravské mléko a dítě
• Co dělat při problémech ve stolici?