DISKUSE, Popis, Faktory, Prevence, Příznaky, Léčba, Pomoc, Komplikace
Popis laryngitidy
Hrtan, jeho funkce a struktura Různé formy laryngitidy
Laryngitida je obecný název pro zánětlivá onemocnění hrtanu (lat. larynx), která mohou postihnout všechny věkové skupiny. S ohledem na míru invaze mikroba do stěny hrtanu, věk nemocného a jeho celkový zdravotní stav, mohou nabývat různých forem, od lehkých indispozic až po život ohrožující události. Z hlediska délky průběhu lze laryngitidy dělit na akutní a chronické.
Vyvolavatelem zánětu je nejčastěji virus (uvádějí se viry parainfluenzy, influenzy, RS-virus aj.). Často je zánět virový následně zhoršen druhotným osídlením bakteriemi, které jsou ve zdravých dýchacích cestách jinak bez projevů přítomny (Haemophilus influenzae, streptokoky, stafylokoky). Bez předešlého virového zánětu může onemocnění vyvolat např. Chlamydia pneumoniae nebo Corynebacterium diphteriae (záškrt, viz. níže).
Zánět hrtanu se zřídka objevuje samostatně, častěji je zachycen v souboru s onemocněním vyšších nebo nižších úseků dýchacích cest. Mluvíme poté o infekcích sestupných (zánět byl do hrtanu přenesen ze zanícené nosní sliznice, nosních dutin, hltanu) a vzestupných (šíření směrem vzhůru z průdušek a průdušnice).
Hrtan, jeho funkce a struktura
Pro další popis laryngitid a pro rozdělení jejich nebezpečnosti je vhodné popsat základní anatomii hrtanu. Vzduch nasátý nosem při vdechu proudí nejprve společnými prostory trávicí a dýchací soustavy (hltanem). Na dolním konci hltanu se obě cesty rozcházejí. Potrava putuje do žaludku jícnem, vzduch vstupuje přes otvor (vchod, aditus laryngis) do hrtanu. Zmíněný otvor je spojen s příklopkou (epiglottis), která jej při polknutí potravy uzavírá, aby se sousto nedostalo do dýchacích cest.
Hrtan, který začíná vchodem a končí spojením s průdušnicí, je trubice obklopená soustavou chrupavek a vazivových membrán. Obsahuje též vazy hlasové (hlasivky neboli glottis), které jsou spojené s chrupavkami. Přítomnost svalů umožňuje měnit postavení hlasových vazů a vytvořená štěrbina udává základní tón při tvorbě hlasu. Vzhledem k tomu, že hlasivky se nacházejí zhruba v polovině výšky hrtanu, dělí lékaři jeho prostor na subglotický (pod hlasivkami, blíže k průdušnici) a supraglotický (nad hlasivkami, blíže vchodu do hrtanu a příklopce).
Vnitřní průsvit hrtanu je tvořen výstelkou a pod ní se nacházejícím vazivem, které má vzhledem ke svému řídkému charakteru schopnost pojmout velké množství tekutiny (otékat), čímž se průsvit hrtanu může úplně uzavřít (dojde k dušení).
Různé formy laryngitidy
Jak už bylo řečeno, na průběh nemoci má vliv to, do jaké hloubky stěny hrtanu infekční činitel pronikl. Postižení pouze povrchové výstelky je charakterizováno katarálním zánětem (s bohatou tvorbou hlenu). Tato forma laryngitidy neohrožuje člověka na životě a nevyžaduje okamžitý léčebný zásah.
Postižení hlubších struktur vede ke vzniku otoku a tím ke zúžení cesty pro vzduch (stenózující laryngitis). Mezi stenózující laryngitidy patří např. subglotická laryngitida, projevující se nejčastěji u dětí ve věku 6 měsíců až 3 roky a supraglotická laryngitida neboli epiglotitida (akutní zánět příklopky vyvolaný bakterií Haemophilus influenzace typu b), postihující děti předškolního věku. Obě tyto nemoci jsou akutními stavy rozvíjejícími se náhle a vyžadují rozhodný přístup již v přednemocniční etapě (viz dále příznaky a první pomoc).
Mezi stenózující laryngitidy dále patří tzv. laryngotrachebronchitis pseudomembranacea, společný zánět průdušek, průdušnice a hrtanu, charakterizovaný tvorbou blán, které zužují průsvit dýchací trubice. Toto onemocnění se rozvíjí obvykle na podkladě předešlého hnisavého zánětu způsobeného viry a teprve následného osídlení dýchacích cest bakteriemi. Rozvoj tohoto onemocnění nemá tedy akutní charakter.
Pro úplnost je také vhodné vzpomenout záškrt (difterický croup laryngis), kde vznik pablán vyvolává bakterie Corynebacterium diphteriae bez předchozí virové infekce. Vzhledem k povinnému očkování je toto onemocnění v dnešní době více než vzácné.
Chronické laryngitidy vznikají na podkladě vleklých zánětů různých částí dýchacích cest (již zmíněný sestupný a vzestupný charakter zánětů), dále dlouhodobým přetěžováním hlasivek (zpěváci) nebo vystavováním dýchacích cest nepříznivým fyzikálním a chemickým podnětům (kouření, pobyt v prašném prostředí, inhalace jedovatých par aj.). Jejich důsledkem je ústup nebo naopak zbytnění chronicky drážděné tkáně (např. tvorba polypu hlasivky, tzv. zpěváckých uzlíků apod.).
Rizikové faktory laryngitidy
Dýchací cesty jsou náchylné k poškození působením fyzikálních a chemických faktorů.
Nejinak je tomu u hrtanu, jehož tkáně mohou být navíc poškozeny mechanicky, tedy hlasovým přepětím (zpěváci, sportovní fanoušci i profesionální řečníci a hysterické osoby).
Vznikem katarální laryngitidy jsou tedy ohroženi ti, kteří pobývají ve výrazně chladném, horkém, suchém či prašném prostředí. Stejně tak může k zánětu přispět i inhalace jedovatých plynů či par, kouření a výrazný jednorázový či dlouhodobý abúzus alkoholu a drog (typický ranní chrapot po bujarých večírcích).
Dále je rizikovým faktorem samozřejmě kontakt s mikroby, které jsou schopny zánět hrtanu vyvolat.
Jako u ostatních nemocí platí, že dlouhodobý stres a vyčerpání snižuje úroveň obranyschopnosti jedince. Součtem výše uvedených faktorů roste pravděpodobnost vzniku laryngitidy.
Prevence laryngitidy
Prevencí je přirozeně vyhýbání se popsaným rizikovým faktorům. Osoby, které jsou vystaveny nepříznivým vlivům v rámci zaměstnání, by zásadně neměly podceňovat používání ochranných pomůcek (jednoduché respirační masky ve stavebnictví, prašné výrobě apod.), jinak hrozí vznik chronické laryngitidy jako nemoci z povolání.
Je nutná střídmost v požívání alkoholu a v kouření, hlasoví profesionálové by měly věnovat dostatečnou pozornost hygieně hlasového ústrojí.
V době nejvyššího výskytu laryngitidy (na podzim a časně zjara) je vhodné zvýšit konzumaci ovoce bohatého na vitaminy nebo vitaminy požívat v preparátech jako doplněk stravy.
V mrazivém počasí se doporučuje vyhnout se dýchání ústy nebo dýchat přes límec kabátu či šálu (ohřívání vzduchu), prospěšné je vydatné pití teplých nápojů.
Je nutné věnovat pozornost všem zánětům dýchacích cest a řádně je léčit (v dnešní době lidé obvykle záměrně vynechávají nejdůležitější část léčebného procesu, tedy odpočinek), v opačném případě mohou sestupnou nebo vzestupnou cestou ohrozit další části respiračního ústrojí.
Příznaky laryngitidy a první pomoc u akutních stavů
U nestenózujících laryngitid je vedoucím příznakem kašel a pocit sucha až pálení v krku. Kašel je zprvu suchý, neproduktivní a dráždivý (bez tvorby hlenu), později je vykašláván hlen. Dále je přítomen chrapot, který může v případě pseudomembranózní laryngitidy (viz. výše) přejít až v bezhlasí. Při odkašlání blán se hlas v omezené kvalitě vrátí a tento koloběh se neustále opakuje. Horečka nemusí být přítomna, obvykle je teplota jen mírně zvýšená (do 38 °C).
K rozvoji příznaků akutní subglotické laryngitidy (viz. výše) dochází v noci (uvádí se přibližně kolem půlnoci) aniž by jakékoliv známky nemoci musely být přítomny před usnutím. Typický je vyděšený výraz dítěte a dušení se slyšitelným pískotem při nádechu a zatahováním jamky pod ohryzkem. Stav je provázen rýmou, štěkavým kašlem, zvýšenou teplotou. Je-li zúžení hrtanu výrazné, začne se projevovat nedostatečné okysličení tkání. Zvýší se tepová frekvence, na rtech a ušních boltcích je patrné promodrávání.
Ačkoliv může za nějakou dobu dojít ke zlepšení, při rozvoji výše uvedených příznaků vždy voláme záchrannou službu. Je nutná hospitalizace a transport v tomto případě by měl být proveden sanitním vozem za doprovodu lékaře.
Na epiglotitidu pomýšlíme v případě, že pacientem je dítě ve věku 6 měsíců až 7 let, příznaky onemocnění se rozvíjejí velmi rychle (uvádí se i v řádu několika desítek minut) a jsou obdobné příznakům akutní subglotické laryngitidy. Na rozdíl od ní však dítě nekašle, má horečku (nad 39 °C), není schopné polykat sliny a vyhledává polohu vsedě.
Jedná se o stav přímo ohrožující život. Ihned voláme záchrannou službu, dítě musí zachovat polohu vsedě, kterou samo vyhledává! Dítě necháme dýchat studený až ledový vzduch (v zimě otevřené okno, v létě otevřená lednička a mraznička). Sami do nemocnice netransportujeme.
Léčba laryngitidy
Léčebný postup u hnisavých laryngitid určuje obvykle lékař ORL na základě laryngoskopického vyšetření.
Léčba je zaměřena proti příznakům (podání léků tlumících suchý kašel, v dalším stadiu léčiv rozpouštějících hlen a usnadňujících jeho vykašlávání), dále se podávají preparáty obsahující kyselinu acetylsalicylovou. Lékař může předepsat inhalaci lokálně působících antibiotik nebo jsou tyto podávány ve spreji.
Vzhledem k nejčastějšímu původu laryngitid (viry) se antibiotika předepisují pouze výjimečně, například při významném oslabení organizmu, hrozí-li sekundární osídlení zánětlivé tkáně bakteriemi a také u zpěváků.
K řádnému vyléčení je třeba dodržet klid na lůžku a zásadně nekouřit! Stav se upraví přibližně do týdne.
Akutní stavy jsou doménou oboru urgentní medicína, pacient je následně nezřídka umístěn na jednotce intenzivní péče. Podle nutnosti jsou již v přednemocniční fázi podávány kortikoidy (ne však u epiglotitidy, kde jsou téměř neúčinné) dále sedativa a antibiotika žilní cestou ve vysokých dávkách. U určitého procenta pacientů je nutné zajištění dýchacích cest akutní intubací či koniotomií.
Jak si mohu pomoci sám
Léčbu předepsanou lékařem můžete podpořit pobytem v přiměřeně teplém a vlhkém prostředí. Vlhkost v pokoji lze zvýšit například pokládáním mokrých ručníků na topení či užitím zvlhčovačů vzduchu.
Je vhodné pít větší množství teplých nápojů (doporučovány jsou bylinné čaje na onemocnění dýchacích cest) a minerální vody o minimálně pokojové teplotě (nejlépe Vincentka).
Blahodárně působí obklady na krk a klid na lůžku. Verbální komunikaci omezte na nutné minimum, šeptání urychluje hojení hlasivek.
Komplikace laryngitidy
Neléčené záněty dýchacích cest způsobené viry mohou být, jsou-li ignorovány a nedůsledně léčeny, zhoršeny druhotnou infekcí bakteriální. Dále se zánět může šířit vzestupně či sestupně a vyvolat až postižení plic. Dlouhodobě drážděný hrtan může být stižen chronickou laryngitidou působící trvalé změny na sliznici. V některých případech pak tyto změny mohou vést ke vzniku nádorů.
Diskuse
Další názvy: zánět hrtanu, laryngitis, zánět hlasivek, akutní laryngitida, chronická laryngitida, subglotická laryngitida
Nevíte si rady? Zeptejte se v diskusi nebo položte otázku do poradny lékařů.
