Popis, Příčiny, Rizikové faktory, Prevence, Příznaky, Léčba, Komplikace
Příznaky myokarditidy
Popis myokarditidy
Jedná se o zánětlivé onemocnění svaloviny srdeční (myokardu), které nejčastěji způsobují viry. Projevy jsou velice pestré, od téměř nepovšimnutelných až po těžké, prudké, vedoucí k smrti. Zajímavé je, že toto onemocnění patří k diagnosticky nejobtížněji rozpoznatelným chorobám, především právě z důvodu velice rozmanitých projevů.
Velice časté jsou myokarditidy u nemocných trpících chorobou
AIDS.
Z dalších patogenů se mohou uplatňovat bakterie,
mykoplazmata, houby (mykotické infekce), ale
též někteří paraziti.
Některé myokarditidy se mohou projevit až svými následky, jako je
například dilatační kardiomyopatie.
Z tohoto článku byste si měli odnést především to, že při
chřipce se má ležet!!!
Příčiny vzniku myokarditidy
Nemoc vzniká tak, že se ve svalovině srdce začnou množit viry. To vyvolá samozřejmě imunitní odpověď, kterou se tělo snaží viry z organismu odstranit. Vzniká tak v srdci zánět, při kterém pak, podle rozsahu infiltrace srdeční svaloviny v srdci vznikají ložiska nekróz (odumření tkáně), která poškozují jeho funkci. Ložiska mohou být jen malá a nečetná, ale také velká a mnohočetná.
Myokarditidy mohou být také komplikací jiného onemocnění. Tak je tomu hlavně u infekční endokarditidy, lymské boreliózy a nemocných trpících infekcí HIV/AIDS.
Rizikové faktory myokarditidy
Největším rizikovým faktorem je přecházení virových onemocnění. Tělo je v případě napadení schopno vypořádat se s většinou běžných virů velmi dobře, ale potřebuje k tomu hlavně klid.
Při boji s viry dochází díky nespecifickým imunitním pochodům k poškozování tkáně v místě a okolí množení virů. Toto tělu samozřejmě škodí a proto je potřeba, aby se s viry organismus vypořádal co nejrychleji a nepoškozoval sám sebe víc, než je potřeba na likvidaci patogenu.
Tím, že člověk v případě virové infekce zůstává aktivní, nedovoluje organismu využít plně energetické zásoby, které spotřebovává svou běžnou činností a virus má potom mnohem lepší půdu na pomnožení. Z toho následně plyne, že dochází k vleklým nebo dramatičtějším průběhům, kdy se virus množí a osidluje další a další buňky, putuje v krvi a napadá místa, kde se mu daří.
Prevence myokarditidy
Zásadní je klid. Při virovém onemocnění si lehněte do postele, uvařte si (nebo někoho poproste) čaj, v případě, že máte chuť, něco si přečtěte nebo si pusťte televizi, nestresujte se okolními problémy a umožněte tak tělu stoprocentní nasazení v likvidaci viru.
Rozhodně se nedoporučuje provozovat výraznější fyzickou aktivitu, jakou je například sport. Dobu, po kterou byste měli ležet Vám většinou určí lékař, pokud ne, u běžných virových infekcí by to měl být aspoň týden. Pro některé lidi je to samozřejmě nemyslitelné, proto ale i vy vězte, že byste svou aktivitu měli omezit na co možná nejnutnější úkony a na své onemocnění myslet a mít ho stále na paměti.
V případě, že by se pak u vás, vedle projevů běžné „chřipky“ vyskytly příznaky typu bolesti na hrudi, je potřeba dát svému shonu stop a neprodleně vyhledat lékaře. Bolesti na hrudi mohou mít samozřejmě i jinou příčinu, ale i ta může být vážná a měl by ji posoudit lékař.
Příznaky a projevy myokarditidy
U tohoto onemocnění je velmi těžké probrat celou škálu příznaků, proto se zaměřím především na ty, u kterých by se mohlo jednat o závažnější až závažnou poruchu funkce srdce, která by mohla mít tragické následky.
Myokarditidy většinou začínají nespecifickými příznaky, kdy v popředí bývá základní choroba, kterou viry vyvolávají. Může se jednat o chřipku, záněty dýchacích cest…
Obtíže jsou rázu zvýšené únavy, celkové slabosti, zvýšené teploty případně horečky. Často se vyskytují bolesti svalů a kloubů.
Varovnou známkou je, když se k výše uvedenému přidají následující obtíže. K výskytu těchto obtíží může dojít též několik dní (až týdnů) po proběhlé infekci !!! V tomto případě byste měli neprodleně vyhledat lékařskou pomoc!!!
V první řadě jsou to bolesti na hrudi. Mohou mít charakter bodavý, případně bolesti podobající se anginozním bolestem (myslí se tím bolesti typické pro anginu pectoris, tedy tupé svíravé bolesti za hrudní kostí, pocit tlaku nebo těžkosti na prsou). Bolesti na hrudi mohou být ale též zcela jiného charakteru.
Dále se mohou vyskytovat pocity bušení srdce (existuje vysoké riziko vzniku arytmií). Pokud je srdce oslabeno natolik, že je porušena jeho přečerpávací funkce, vzniká dušnost a otoky. Ty se vytvářejí především v oblasti kotníků, ale mohou být na celých dolních končetinách. U ležících nemocných pak bývají otoky především v oblasti křížové. Pokud jsou otoky masivnější, mohou postihovat celé tělo.
Léčba myokarditidy
Člověk s výše uvedenými srdečními projevy musí být hospitalizován v nemocnici. Zásadní význam má klid na lůžku, který by měl trvat nejméně 2 týdny. K tomu se přidává terapie medikamentózní (léčba léky).
Podávají se antibiotika. V případě, že onemocnění
vyvolaly bakterie nebo mykoplazmata jsou pak léčbou příčiny, u virů mají
za úkol zabránit napadení srdce oslabeného viry nasednutím bakterií na
tuto poškozenou tkáň.
V poslední době se zkouší podávání virostatik, která
zdá se mají velice příznivý účinek.
Dále se používají (u závažnějších forem) léky na posílení srdeční činnosti a léky takové, které mají za úkol usnadnit srdci práci. Sem patří ACE inhibitory (Kaptopril, Tritace), beta blokátory (Bataloc, Egilok), vasodilatancia, digoxin, diuretika (Furosemid).
U těžce probíhajících forem se mohou podávat kortikosteroidy na zmírnění zánětu. V období rekonvalescence se užívají nesteroidní antiflogistika (Ibalgin, Aspirin). Ty by se neměly podávat v časných fázích onemocnění, jelikož mohou mít nepříznivé účinky na srdeční svalovinu, naopak v pozdějších fázích byla prokázána jejich prospěšnost při léčbě.
Na co byste se měli určitě připravit je absolutní zákaz konzumace alkoholu v průběhu a minimálně půl roku po odeznění nemoci. Dále by měla být v tomto období omezena výraznější fyzická zátěž, sport. Doporučuje se též omezit solení a přestat kouřit. Tyto všechny faktory zatěžují srdce, které by mělo mít dostatek času a klidu na úplnou regeneraci.
V případě komplikací s výskytem arytmií je indikována dočasná kardiostimulace.
Komplikace myokarditidy
Komplikací je v případě myokarditidy převážně poškození větší části srdce, které se může projevit jako akutní srdeční selhání, kdy je srdce zánětem postiženo natolik, že není schopno správně a plně vykonávat svojí přečerpávací funkci.
Dále hrozí riziko vzniku maligních arytmií, které mohou vést k smrti. Ty vznikají chybnou tvorbou a šířením vzruchů v srdci, které jsou způsobeny ložisky nekrózy v jeho svalovině.
Ke komplikacím patří nebezpečí vzniku embolizace (vmetení, nejčastěji krevní sraženiny) a to buď do plicních, nebo do systémových tepen, nejčastěji na podkladě arytmií. Pak hrozí riziko ucpání cévy, do které se vmetek dostane s následnou nedokrevností (ischemií) míst, které tato céva vyživuje a jejich odumření (nekróze).
Dále může vznikat výpotek nad postiženou oblastí myokardu, který se městná ve vnějším obalu srdce (perikardiální výpotek) a dále může být sám perikard postižen zánětem (perikarditida). Výpotek dle svého množství může pak zabraňovat dostatečnému plnění srdce krví tím, že na něj tlačí zvenku.
Existuje i takzvaná náhlá smrt, která vzniká většinou na podkladě arytmií a na které se myokarditidy podílejí dle některých odborníků až 15%.
U někoho zanechá myokarditida na srdci trvalé těžké následky, u jiného po sobě po vyléčení nezanechá jedinou stopu. Je proto velmi těžké předpovědět prognózu.
Další názvy: zánět myokardu, zánět srdečního svalu, specifická kardiomyopatie, zánět srdce, myokarditidis, myokarditis
Nevíte si rady? Zeptejte se v diskuzi nebo položte otázku do poradny lékařů.