Onemocnění žlučníku a žlučových cest patří mezi poměrně častá onemocnění, především osob ve vyšším věku, ale výjimkou není postižení ani mladších jedinců.

Většina onemocnění žlučových cest má úzkou souvislost s přijímanou potravou.

Žlučové cesty se dělí na intrahepatální (uvnitř jater) a extrahepatální. Ty tvoří vývod z jater, ke kterému se připojuje vývod ze žlučníku (žlučník je pouze zásobárna žluči, sama žluč se tvoří v játrech) a společně potom ústí do tenkého střeva, kde je tento vývod společný s vývodem slinivky břišní.

Žluč obsahuje ionty, vodu a žlučové kyseliny a odpadní látky metabolismu. Ve střevě působí především na tuky přijaté potravou, které rozkládá a umožňuje tak jejich snadnější vstřebávání.

Nejčastější onemocnění žlučových cest je cholelitiáza (přítomnost žlučových konkrementů ve žlučových cestách), která postihuje 10 - 20% populace. Jedná se tedy o velice časté onemocnění. Pokud dojde k zaklesnutí konkrementu v ústí do tenkého střeva, hrozí, že dojde k městnání nejen ve žlučových cestách, ale také ve slinivce břišní s následným vznikem zánětu, pankreatitidy. Při průchodu konkrementu žlučovými cestami vzniká žlučníková kolika.

Dále mohou být žlučové cesty a žlučník postiženy zánětem. Může se jednat o zánět bakteriální, pokud dojde k průniku bakterií ze střev nebo zánět sterilní, nejčastěji z městnání nebo tlaku konkrementu.

Při zánětu žlučníku vzniká tzv. cholecystitida. Pokud tento zánět vzniká jako akutní, je často důvodem k odstranění žlučníku. Chronické záněty vznikají nejčastěji u lidí, trpících cholecystoliti­ázou.

Pokud jsou zánětem postiženy intrahepatální žlučovody, vzniká cholangitida. V případě, že se jedná o akutní zánět, mívá často charakter sepse. Bývá spojena s úplným ucpáním vývodných žlučových cest, kdy dojde k infekci střevními bakteriemi.

K dalším onemocněním patří biliární dysfunkce, což je funkční porucha pohyblivosti žlučových cest, při které vznikají časté zažívací obtíže a nesnášenlivost některých (zvlášť tučných a smažených) jídel.

Vážným onemocněním je karcinom žlučníku, který se často projevuje až v pozdních stádiích, kdy přes veškerou snahu bývá léčba neúspěšná.

Vzácně se mohou vyskytovat autoimunitní onemocnění, postihující žlučové cesty.

Onemocnění žlučových cest jsou léčena na gastroenterologii, v případě akutních stavů na chirurgii.