DISKUSE, Popis, Faktory, Příznaky, Vyšetření, Léčba, Komplikace
Příznaky refluxní choroby jícnu
Popis refluxní choroby jícnu
Refluxní choroba jícnu znamená proniknutí obsahu žaludku – části natrávené potravy a žaludečních šťáv - do jícnu.
Žaludeční šťáva obsahuje kyselinu chlorovodíkovou, která nepříznivě působí na sliznici jícnu. Její buňky jsou tak odlupovány a vzniká tam zánět, který sliznici dále poškozuje. Buňky sliznice se sice obnovují, ale pokud je růst nových buněk pomalejší než ztráta dosavadních buněk a jejich funkce k ochraně jícnu je nedostatečná, dochází k refluxní ezofagitidě – tedy zánětu jícnu na podkladě dráždění kyselou žaludeční šťávou.
Refluxní ezofagitida je v současné době chápána jako komplikace nebo pokročilejší stupeň refluxní choroby jícnu. Ta pokud je dobře léčena, nemusí spět až k zánětlivým změnám.
Zároveň ne každý reflux musí být hned považován za nemoc. Epizodicky a krátkodobě se vyskytuje docela často i u zdravých jedinců. Může být způsoben určitou stravou – například kořeněnými jídly, sladkými pokrmy či alkoholem.
Pokud tedy příznaky přicházejí zřídka, nejsou důvodem návštěvy u lékaře, stačí jen upravit jídelníček.
Rizikové faktory a prevence refluxní choroby jícnu
Jícen je chráněn před reflexem několika přirozenými mechanismy – peristaltickými vlnami, neutralizací kyselin slinami, které jsou zásadité, a konečně i anatomickými poměrami jícnu a žaludku.
Jícen má ve své stěně horní a dolní jícnový svěrač, přičemž právě ten dolní hraje asi nejvýznamnější roli ze všech protirefluxních činitelů. Jeho správnou funkci pozitivně ovlivňuje potrava bohatá na bílkoviny, alkalizace žaludečního obsahu (tu zajišťují jednak sliny a jednak o něco níž slinivka břišní) a tzv. prokinetika – léky užívané v léčbě refluxu.
Naopak svěrač uvolňují a tím nahrávají zpětnému chodu žaludečního obsahu tučná a kořeněná jídla, peprmint, čokoláda, kofein, nikotin a alkohol.
U gravidních žen dochází k refluxu častěji vlivem hormonálních změn.(působení progesteronu). V tomto případě není reflux nebezpečný, po porodu se stav většinou sám upraví.
Je známá i celá řada léků, které způsobují reflux – např. theophylllin (Afonilum, Euphyllin, Spophyllin, Theoplus) používaný k léčbě astmatu, dále nitráty k léčbě akutního srdečního selhávání, některá antiarytmika (Verapamil, Isoptin, Lekoptin, Blocalcin, Diacordin) a nesteroidní antirevmatika, což je například Ibuprofen (Brufen) a Acylpyrin. Při nadměrném užívání uvedených léků se mohou tedy vyskytnout potíže spojené s reflexem a je tedy dobré poradit se o další a vhodnější léčbě s vaším lékařem.
Jako prevenci opakujícího se refluxu doporučuji jíst během dne častěji, ale v menších dávkách, udělat si na jídlo čas a klid, protože i psychický stres může mít negativní vliv a to nejen na reflux, ale i na další nemoci trávicího traktu (např. žaludeční vředy).
Vhodné je vyvarovat se ostře kořeněným jídlům, častému požívání alkoholu (obzvláště destilátů a bílého vína) a pití kávy a koncentrovaných džusů.
Příznaky a projevy refluxní choroby jícnu
Vedoucím příznakem je pálení žáhy, které se odborně říká pyróza. Jde o bolestivý pocit pálení za hrudní kostí (může být podobný jako u anginy pectoris), který sahá od žaludku až o krku a může být spojený s hořkokyselým pocitem v ústech. Někdy se totiž kyselý obsah vrací až do úst. To se v lékařské terminologii nazývá regurgitace (návrat).
Pálení žáhy se objevuje zpočátku jen po některých jídlech (sladká, pečená jídla, smažené pokrmy, alkohol, černá káva), v pokročilých případech trpí nemocný pyrózou po každém jídle, někdy dokonce i nalačno a v noci. Tomu přispívá poloha vleže, kdy mizí vliv gravitace. To může mít potom mnohem horší důsledky, neboť například regurgitace vzniklá v noci ohrožuje pacienta vdechnutím navrácené potravy.
To má za následek zánět hrtanu a průdušek provázený chronickým chrapotem a nočním spastickým kašlem až astmatickým záchvatem, dále nemocný trpí častějšími záněty středouší a má zvýšenou kazivost zubů. V neposlední řadě je nemocný ohrožen na životě udušením.
Vcelku jsou tedy noční obtíže závažnější, ale jejich výskyt není tak častý obzvláště u nemocných s mírnou formou nemoci, kteří mají potíže především ve dne.
Malá část nemocných si stěžuje na váznutí sousta při polykání někdy spojené s bolestivým polknutím (tzv. dysfagie – dys=špatné, fagie=polykání). Je to způsobeno zúžením jícnu zánětem a městnáním spolknuté potravy před místem zúžení.
Vyšetření refluxní choroby jícnu
Většinou sdělujete své prvotní potíže obvodnímu lékaři. Není chybou, když vám rovnou předepíše lék (Helicid) a pozve si vás po několika měsících na kontrolu. Po té době se ukáže, zda vám lék zabírá.
Jindy vás lékař hned odešle na vyšetření ke gastroenterologovi, který vám může udělat endoskopické vyšetření jícnu, které je sice nepříjemné (zavedení hadičky do jícnu, případně žaludku), ale u poloviny pacientů potvrdí diagnózu.
Pokud lékař nenajde prostřednictvím endoskopie žádné změny na vašem jícnu, nemůže ještě onemocnění jícnu vyloučit. Rozhodující je pak bioptické vyšetření, odběr vzorku se dělá často zároveň s endoskopií, takže už nemusíte fyzicky absolvovat další výkon.
Docela spolehlivé a nebolestivé vyšetření je scintigrafie, kterou absolvujete na pracovištích nukleární medicíny. Někdy se dělá rentgen, ale není až tak spolehlivý.
Léčba refluxní choroby jícnu
Základem léčby lehčích refluxů jsou režimová a dietní opatření. Ta režimová spočívají v redukci tělesné hmotnosti, zamezení zvyšování nitrobřišního tlaku (práce v předklonu, nošení těžkých věcí) a spánku na nakloněném lůžku (doporučuje se podložit lůžko v hlavové části o 20 cm). Všechno to jsou faktory, které sice nevyvolávají reflux jako takový, ale napomáhají refluxu již vzniklému.
Co se týče diety je vhodná nedráždivá strava s vyloučením alkoholu a potravin, které vedou k potížím (jak již bylo zmíněno v části o preventivních opatřeních). Hlavně se vyvarujte kynutého pečiva, tučných jídel a čokolády. Také nejezte dvě až tři hodiny před ulehnutím.
Z léků je nejúčinnější omeprazol (Helicid, Losec, Lomac, Loseprazol, Omepirex, Omeprazol, Omeprol, Ortanol, Ultop). Podává se většinou ráno nalačno. Léčba může trvat několik týdnů, je možné ji pak s odstupem opakovat.
Doplňující léčbou jsou prokinetika (metoclopramid – např. Cerucal, Degan, domperidon – Motilium, itoprid – Ganaton), ta se podávají třikrát denně. Dříve bylo u nás registrováno prokinetikum cisaprid (Prepulsid), které bylo velmi účinné, ale po tom, co se prokázaly některé nežádoucí účinky na srdce, bylo staženo z registrace. Přesto na něj spousta gastroenterologů nedá dodnes dopustit.
Při léčení jen občasných potíží můžete užívat antacida (jedlá soda, mléko, Rennie) a to kdykoliv při pálení žáhy. Působí okamžitě, ale úleva je bohužel jen krátkodobá.
U těžších refluxů a jejich komplikací je někdy nevyhnutelné operační řešení. Jedná se především o refluxy, které jsou i v noci a ohrožují tak nemocného vdechnutím žaludečního obsahu, dále refluxy, na které nezabírá farmakologická léčba, a operace je rovněž určena pro mladé pacienty, kde je tím nejvhodnějším a nejtrvalejším řešením. Zákrok se provádí laparoskopicky, takže není pro pacienta zatěžující. Má velmi dobré výsledky s minimálním výskytem komplikací.
Komplikace refluxní choroby jícnu
Komplikace vznikají, až když se rozvíjí zánět – tedy refluxní ezofagitida. Tento zánět může jizvením způsobit zúžení jícnu. Před místem zúžení se pak hromadí potrava a bývají potíže s polykáním.
Nutná je dlouhodobá léčba omeprazolem (Helicid) a prokinetiky. Když nastanou potíže s polykáním, je třeba podstoupit malý endoskopický výkon, kdy lékař (gastroenterolog) roztáhne jícen v zúženém místě (dilatace jícnu), aby nedošlo k úplnému ucpání jícnu potravou.
Zánět může zapříčinit i vznik jícnových vředů. Projeví se to bolestmi a váznutím sousta při polykání.
Závažnější komplikaci představuje změna výstelky sliznice jícnu (tzv. metaplazie – náhrada dlaždicové výstelky sliznice jícnu za výstelku cylindrickou, která je ve střevech). Říká se tomu Barrettův jícen. Na jeho podkladě vzniká v 10-15% nádor jícnu (adenokarcinom). Proto se musí dodržovat léčba opět omeprazolem a prokinetiky a zároveň i endoskopické kontroly vždy jednou za 1-2 roky k posouzení případných změn na sliznici.
Pokud by se objevily změny vysokého stupně (počínající nádor), pacient se pak posílá na operaci buď chirurgickou, nebo v dnešní době již rozvíjející se endoskopickou, čili méně zatěžující.
Diskuse
Další názvy: gastroezofageální reflux, reflux, reflux jícnu, GER
Nevíte si rady? Zeptejte se v diskuzi nebo položte otázku do poradny lékařů.