Popis úplavice močové 

Diabetes insipidus je skupinou relativně vzácných onemocnění, jejichž podstatou je narušení hospodaření organismu s vodou – buď na podkladě endokrinní nebo metabolické poruchy nebo onemocnění ledvin či psychogenní choroby. Endokrinní poruchou rozumíme onemocnění či poškození žlázy s vnitřní sekrecí, tj. orgánu tvořícího hormony. Zde je takovým orgánem hypothalamus či hypofýza. Základním příznakem této skupiny chorob je velká žízeň (polydipsie) a produkce nadměrného množství moče (polyurie), které může při výrazné poruše dosahovat 20 až 30 litrů za den. Diabetes insipidus není to samé jako diabetes mellitus (tedy cukrovka). Jedná se o choroby, které jsou si velmi podobné - co se týče příznaků (časté močení a žízeň), nicméně spolu vůbec nesouvisí.

Diabetes insipidus dělíme na centrální neboli neurogenní (mající příčinu v hypothalamu = části mozku), dále nefrogenní (vzniká postižením ledvin), méně častý je diabetes insipidus gestační (těhotenský) a dipsogenní (primární), jehož příčina není známa. Mezi dipsogenní (primární) diabetes insipidus řadíme i tzv. psychogenní diabetes insipidus, jehož podstatou je pravděpodobně psychiatrické onemocnění.

Existují jak formy vrozené, tak získané. Získané formy diabetu insipidu jsou však častější.

Příčinou centrálního diabetu insipidu je nedostatečné množství antidiuretického hormonu (= ADH, adiuretin, vasopresin), který za normálních okolností řídí (zvyšuje) zpětné vstřebávání vody ledvinami a nikoli její vyloučení z těla do definitivní moče. Nemocní tak produkují velké množství zředěné moče za den, což může vést k dehydrataci, nedostatečnému spánku, únavě, snížené výkonnosti a následným psychickým poruchám.

Zvláštní variantou zděděného centrálního diabetu insipidu je tzv. Wolframův syndrom (DIDMOAD syndrom) – je to současný výskyt diabetu insipidu, cukrovky (diabetu mellitu), atrofie zrakového nervu (tj. slepoty) a hluchoty. Jako jiné zděděné formy diabetu insipidu se vyskytuje stejně často u mužů i u žen, jelikož je děděn autosomálně (nikoli tedy přes sex chromosomy vázané na pohlaví jako je tomu u nefrogenního diabetu insipidu).

Podstatou nefrogenního diabetu insipidu je necitlivost ledvin (receptorů v ledvinných kanálcích – tubulech) na antidiuretický hormon (ADH). Ten se sice tvoří, nicméně v ledvinách nenajde uplatnění a výsledek je tudíž stejný jako v předchozím případě. Nefrogenní diabetes insipidus je častěji získaný– po užívání některých léků jako je např. lithium. Vrozená forma je dědičné onemocnění vázané na chromosom X s převažujícím postižením mužů.

Gestační (těhotenský) diabetes insipidus se vyskytuje pouze u těhotných žen a je vyvolán enzymem vasopressinazou, který je produkován placentou. Tento enzym katabolizuje rozklad antidiuretického hormonu, což má za následek jeho nedostatek a stejné důsledky jako ostatní typy diabetu insipidu. Tento typ diabetu insipidu obvykle vymizí do 4-6 týdnů po porodu.

Rizikové faktory úplavici močové  

Mezi rizikové faktory patří jakákoli autoimunitní choroba (i v rodině), úrazy hlavy (zejména autonehody), operace mozku, nádory v oblasti hypothalamu a hypofýzy, záněty mozku (meningoencefalitidy) a onemocnění diabetem insipidem v rodině (familiární postižení).

Prevence úplavice močové  

Onemocnění nelze nijak konkrétně předcházet. Je sice možno se vyvarovat úrazům hlavy používáním ochranných pomůcek jako je helma, ale i tak nelze úrazu zcela předejít. Stejně tak se lze nechat očkovat proti zánětu mozku (klíšťová encephalitida), který je schopen diabetes insipidus způsobit.

Příznaky úplavice močové  

Diabetes insipidus se projevuje žízní (polydipsie) a tvorbou nadměrného množství moče (polyurie) a tudíž i častějším močením. Nedostatek tekutin v těle může vyvolat dehydrataci, zvýšení tělesné teploty a u nefrogenního diabetu insipidu, který je vrozený a projeví se již od narození, může zapříčinit mentální retardaci. Diabetes insipidus se manifestuje v každém věku, nejčastěji od 10 do 20 let. Nemocní obvykle nemají jiné potíže než časté močení a nadměrný pocit žízně. Opakované močení v noci (nykturie) vede k chronické únavě a nedostatečné výkonnosti dítěte ve škole.

Častější než úplná forma (absolutní nedostatek antidiuretického hormonu) je tzv. neúplný diabetes insipidus, kdy nemocný zvýšeně močí těsně nad 2,5 litru moči za den (což je horní hranice normálního množství moče za den). U nefrogenního diabetu insipidu nemocný zřídka močí více než 4 litry moče za den. Jinak obvyklé hodnoty množství moče za den u nemocných jsou mezi 4-8 litry. Extrémní hodnoty okolo 20 - 30 litrů moče za den jsou velmi vzácné.

Léčba úplavice močové  

Léčba závisí na příčině onemocnění. Chybějící antidiuretický hormon je nahrazen syntetickým analogem – desmopressinem ve formě nosních kapek, tablet či injekčně (Minirin). V případě necitlivosti ledvin na antidiuretický hormon by podávání desmopressinu nemělo účinek, podává se proto lék stimulující zpětné vstřebávání sodíkových iontů, které na sebe v ledvinách vážou vodu (hydrochlorothiazid či indometacin) a organismus o ni tak nepřichází. Důležité je omezit sůl ve stravě a dodržovat předepsaný pitný režim.

Jak si mohu pomoci sám  

Onemocnění by mělo být vždy léčeno odborníkem. Podstatný je pitný režim, aby nedošlo k dehydrataci.

Každý pacient s tímto onemocněním by měl u sebe nosit doklad, který v případě potřeby upozorní na jeho chorobu (při upadnutí do bezvědomí apod.).

Komplikace úplavice močové  

Velmi závažnou komplikací onemocnění je vznik dehydratace, a to zejména u pacientů, kteří jsou v bezvědomí a nejsou schopni tak regulovat příjem tekutin pocitem žízně. V případě nefrogenního diabetu insipidu je v ranném dětství možný vývoj mentální retardace různého stupně – od lehké poruchy paměti až po imbecilitu a dále pak opoždění růstu.

Diskuse o úplavici močové

• Dvacetiměsíční batole moc pije