DISKUSE, Popis, Nejizvící, Jizvící
Příznaky alopecie
Popis alopecie
Pojem alopecie vyjadřuje ohraničenou ztrátu vlasů narozdíl od efluvia, které bývá difuzní, což znamená neohraničené.
Ohraničené ztráty vlasů se dále dělí na nejizvící: alopecia areata, alopecia traumatica, alopecia areolaris specifica, alopecia mucinosa a jizvící: alopecia areata atrophicans.
Rozdíl mezi nimi spočívá v reverzibilitě, vratnosti. V případě nejizvících alopecií je naděje na úplné vyléčení a návrat růstu vlasů podstatně vyšší než u alopecií s tvorbou jizev.
Typy vlasů se během života mění. Lanugo, jemné vlásky pokrývjící hlavu plodu, se před pubertou mění na tzv. vlasy velusové, které jsou velmi jemné a nepigmentované. V období puberty se vytváří silné pigmentované vlasy zvané terminální.
Růst vlasu má tři fáze: anagenní, katagenní a telogenní. Trvání fází i počet vlasů v nich je geneticky podmíněno, což znamená, že se mezi jedinci nacházejí individuální rozdíly.
Anagenní fáze se též nazývá aktivní - růstová, jelikož vlas v tomto období roste, denně je to asi o 35 mm. Trvá tři až šest let. Za normálního stavu se v této fázi nachází 80 až 90 procent vlasů.
Katagenní fáze je přechodná, nejkratší, trvá kolem 10 dnů a nachází se v ní méně než jedno procento vlasů.
Konečná fáze, telogenní, je fází klidovou. Po jejím uplynutí (cca 3 měsíce) vlas vypadne.
Nejen vlas, ale i vlasový folikul má v každé z fází svůj charakteristický vzhled. Tzv. trichogram umožňuje posouzení struktury, tvaru a kvality vlasu. Využívá se při diagnostice chorob vlasů a při zjišťování příčin vypadávání vlasů.
Nejizvící alopecie
Příznaky a popis nejizvící alopecie Vyšetření nejizvící alopecie Léčba nejizvící alopecie
Nejrozšířenějším typem alopecie je alopecia areata. Svůj původ může mít takřka kdekoliv, nejčastěji jí předchází virové infekce nebo záněty, může být ale i projevem jiného, většinou autoimunitního, onemocnění.
Definujeme ji jako ohraničenou, rychlou ale reverzibilní, kompletní ztrátu vlasů v daném místě.
Pokud alopecie vzniká v místě opakovaného tahu, tlaku, pod těsnými těžkými pokrývkami hlavy, tahem za vlasy působením různých ozdob a účesů, následkem traumat po masážích, kosmetických výkonech ale i po intenzivním plavání, mluvíme o alopecii traumatické.
Jiným typem alopecie je alopecia areolaris specifica, která doprovází pozdní období druhého stadia syfilis.
Příznaky a popis nejizvící alopecie
Ohraničená ztráta vlasů typu alopecie areaty se vyznačuje okrouhlými lysými ložisky. Zpočátku jsou rozmístěna samostatně, později splývají. Na jejich okrajích jsou vidět tzv. vykřičníkové vlasy, to znamená vlasy zkrácené a ztenčené. Vykřičníkové vlasy svědčí pro aktivitu onemocnění. Jejich vlasové kořínky jsou telogenního typu. Kůže je v rozsahu ložisek jemná, hladká, bez šupin a bez známek zánětu.
Vlasy mohou vypadnout na celé hlavě a potom se jedná o alopecii totalis. Alopecia universalis se týká vypadávání vlasů na celém těle.
Zvláštní formou alopecie je ofiáza. Při ní se alopetická ložiska tvoří na okraji vlasové části hlavy. Proces začíná na šíji, pokračuje na spáncích , následuje čelo a nakonec zůstává chomáč vlasů pouze na temeni hlavy. Ofiáza bývá sdružena s atopií (například atopický ekzém) a dalšími kožními, převážně autoimunitními, onemocněními.
Dále se objevuje jemné dolíčkování kůže nebo rýhy na nehtech. Alopecia areolaris specifca, která se objevuje u druhého stadia syfilis, se vyznačuje drobnými ložisky nejčastěji v zátylku. Později tato ložiska zarůstají normálně pigmentovanámi vlasy na rozdíl od alopecie areaty, kde následující vlas pigmentaci nemá.
Vyšetření nejizvící alopecie
Alopecia areata se diagnostikuje prevažně dle klinického obrazu. Dále se dělá vyšetření trichogramu, jež doloží patologicky změněnou strukturu vlasu v okraji ložisek. V séru pacienta (z normálního krevního odběru) se stanoví zvýšená hodnota IgE. Jedná se o protilátky, které potvrzují zánětlivý proces typu atopie.
Léčba nejizvící alopecie
Kauzální terapie, která by řešila definitivně příčinu i následky onemocnění, zatím neexistuje. S příznivým efektem se setkáváme u užívání lokálních kortikosteroidů. Obzvláště u rychle se zhorčujících stavů se osvědčila celková aplikace kotrikosteroidů po dobu týdnů až měsíců. Po ukončení léčby ale dochází k opětovnému návratu onemocnění.
V současné době se zkoušejí účinky retinoidů (deriváty vitaminu A), minoxidil, cignolin, difencpiron a UV záření typu A – terapie zvaná PUVA.
U dvou třetin pacientů dochází během jednoho roku k úpravě. Nemocní s atopickým exémem jsou na tom hůře, onemocnění probíhá chronicky, to znamená, že se po nějaké době vrací. Prognóza ofiázy a rozsáhlých forem není příznivá, hrozí trvalá ztráta vlasů.
Alopecia mucinosa
Zvláštním typem nejizvící alopecie je alopecia mucinosa neboli mucinosis follicularis. Jde o relativně vzácné onemocnění s hromaděním mucinu (hlenu) v oblasti vlasového folikulu a mazových žláz. Původ je neznámý, ale pravděpodobně jde o působení lymfocytů, jež byly nalezeny ve zvýšené míře u 80% nemocných.
Projevy tohoto onemocnění jsou necharakteristické. Obvyklá lokalizace projevů je obličej, krk a vlasová část hlavy. Většinou jde o nepravidelně ohraničená růžová ložiska. Vlasové folikuly i ústí mazových žláz prominují na povrch a lze z nich vymáčknout hlen.
V léčbě alopecie mucinosy jsou dostačující kortikosteroidy podávané zevně. Nebezpečím je maligní lymfom, který je třeba předem vyloučit v diferenciální diagnostice, ale též i po ústupu projevů nemocného sledovat, jelikož je tu zvýšená možnost jeho vzniku.
B. Jizvící alopecie
Příznaky a popis jizvící alopecie Vyšetření jizvící alopecie Léčba jizvící alopecie
Do této skupiny ohraničených ztrát vlasů se řadí celá škála onemocnění končících jizvou. Podstatou jizvicich alopecií je zánik vlasového folikulu. Ten může být způsoben zánětlivým procesem při bakteriálních, houbových nebo virových infekcích, dále mechanickým nebo fyzikálním poškozením či nádorovou afekcí.
Ke stejným výsledkům vedou i některé dermatózy, především ty, které vznikají na autoimunitním podkladě, jako je např. diskoidní lupus erythematodes, sklerodermie, lichen planopapilaris, favus, folliculitis decalvans nebo jizvící pemphigoid. Některé formy jizvící alopecie se vyčleňují jako samostatné klinické jednotky, u kterých příčina není známá.
Příznaky a popis jizvící alopecie
Alopecia areata atrophicans, jiným názvem pseudopedale Brocq, je pojem zahrnující velkou skupinu nevratných ztrát vlasů pravděpodobně různého, avšak neznámého původu. Nejčastěji postiženou skupinou jsou ženy ve věku mezi 30 a 50 lety.
Tento typ alopecie probíhá zpočátku asymptomaticky, téměř bez příznaků. Pomalu vznikají jemné lysinky v oblasti temene a horní části kštice. Vzniklá ložiska připomínají stopy ve sněhu a proto se také tak nazývají.
Tzv. stopy ve sněhu později splývají a vznikají bezvlasé oblasti velikosti dlaně. Kůže je jemná, napjatá, bělavá, položená trošku níže než její okolí. Neobjevují se žádné známky zánětu. Ve vzniklých ložiscích se nachází jednotlivé vlasy, trsy vlasů nebo až chomáče vlasů.
Vždy je při určování tohoto onemocnění nutné vyloučit alopecii jiného původu. V histologických nálezech se zpočátku nachází hojné zastoupení lymfocytů a v konečné fázi jsou vlasové cibulky nahrazeny svislými vazivovými pruhy.
Léčba jizvící alopecie
Účinná léčba není známá, ale opět se prokázal příznivý účinek kortikosteroidů, jak zevně podávaných, tak vnitřně užívaných.
Diskuse
Další názvy: vypadávání vlasů, ohraničená ztráta vlasů, alopecia areata, alopecia traumatica, alopecia areolaris specifica, ofiaza, alopecia mucinosa, alopecia arata atrophicans, pseudopedale Brocq, padání vlasů, ztráta vlasů, plešatost, alopecia
Nevíte si rady? Zeptejte se v diskusi nebo položte otázku do poradny lékařů.