Popis, Příčina a rizikové faktory, Příznaky, Vyšetření, Léčba, Jak si mohu pomoci sám
Popis autismu
Autismus je závažné postižení dětského mentálního vývoje. Název autismus pochází z řeckého „autos“, což znamená sám nebo já. Toto onemocnění se ve většině případů diagnostikuje již v dětství. Dítě má problémy s vývojem řeči, nedokáže správně reagovat na přijímané informace, není schopno vytvářet normální lidské vztahy a projevuje se stereotypními vzorci chování.
Autismus je bohužel nevyléčitelný, ale terapie a pomoc
rodiny opravdu pomáhá učit se novým věcem. Mnoho lidí s autismem tak
žije spokojený a šťastný život.
V České republice se uvádí 15-25 případů autismu na 10 000 narozených
dětí, což přibližně znamená narození 200 dětí
s autismem ročně.
Příčina a rizikové faktory autismu
Příčina vzniku této závažné poruchy je neznámá a nikomu se jí nepodařilo zatím odhalit. Předpokládají se genetické faktory, mozková poškození, infekční onemocnění, chemické procesy v mozku nebo nedostatečné propojení mozkových center.
Většina odborníku se však domnívá, že jde o kombinaci několika faktorů.
Autismus se vyskytuje u chlapců čtyřikrát častěji než u dívek.
Příznaky autismu
Autistické děti nemají zájem o druhé osoby. Nenavazují oční kontakt, reagují pasivně na citové projevy, dávají přednost předmětům před obličeji, komunikují jen minimálně a nehledají útěchu u svých rodičů. Všeobecně dávají přednost samotě před společností. Pro mnoho rodičů je tento fakt velmi náročný, protože se těšili na společné hraní, výlety do přírody s přáteli a mazlení během dne. Rozhodně to neznamená, že autistické děti své rodiče nemají rádi, to rozhodně ne, jen svoje city dávají najevo jinak.
Zdravé děti už okolo prvního roku života žvatlají svá první slůvka,
ukazují na hračky, jasně umějí říkat ne, snaží se pojmenovávat
předměty. Některé autistické děti mohou také zpočátku žvatlat a poté
se zarazit, jiné mají řeč opožděnou nebo dokonce
zůstanou němí. Může se objevit i tzv. echolálie, kdy
jedinec opakuje vše, co slyší. Mluvící jedinci vedou často monology.
Většina se raději domlouvá posunky, malováním obrázků nebo psaním
vzkazů. Autistická gesta a mimika jsou jen těžko pochopitelná pro jiné
osoby a není snadné pochopit, co nám chce autista říct. To pro něho může
být velmi frustrující a vést k depresím a sebepoškozování. Při
sociálním odcizení si často vytváří imaginární přátele.
Mnozí autisté nedokáží ovládat svoje chování. Takže bývají náchylní
ke slovním výbuchům a sebezraňujícímu chování.
Autisté se vyznačují neměnnými rutinami. Vyhovuje jim stále prostředí a stálí lidé okolo, na změny reagují většinou negativně. Ve většině případů používají stále se opakující pohyby, které jsou označovány jako sebestimulace. Mohou se například kývat, neustále pohybovat rukama nebo nohama, dokola zapínat a vypínat světla nebo strávit hodiny seřazováním autíček. Běda pokud by jim někdo na systém autíček šáhnul a chtěl si s nimi hrát.
Pro rodiče mohou být varovné signály například tyto:
Dítě nepoužívá oční kontakt, neukazuje nadšeně na předměty, neslyší na svoje jméno, nerado užívá řeč, nepoužívá sociální úsměv, nezajímá se o ostatní děti a nechce si s nimi hrát, žádá křikem a afektem, nespolupracuje, nepředvádí se, fascinují ho hračky a nosí je neustále při sobě, užívá zvláštní pohyby jako chůze po špičkách, dokola otevírá/zavírá hračky a u ničeho nevydrží.
U zdravých dětí je běžné (samozřejmě každé dítě je individuální):
- žvatlání do 12. měsíce
- gestikulace do 12. měsíce (natahování ručičky)
- napodobování do 15.měsíce
- užívání slov do 16. měsíce
- používání slovních spojení do 24.měsíce
Vyšetření autismu
Autismus se diagnostikuje na základě projevů chování bez ohledu na příčinu vzniku.
Nejdříve se provede psychologické a psychiatrické vyšetření, které objasní, zda se jedná o poruchu autistického spektra (PAS). Dále se zjišťují souvislosti mezi autismem a jinou somatickou nebo genetickou nemocí. Dále se zjišťuje postižení centrálního nervového systému.
Léčba autismu
Vědci zkoumají pozitivní vliv dekompresních (přetlakových) komor na stav postižených autismem. U dětí, které byly zavřeny 40 hodin v přetlakové komoře, vědci objevili zlepšení ve vnímání, očním kontaktu a komunikaci s okolím. Nejsou si však jistí, zda-li nejde jen o přechodný efekt.
Mnoho rodičů využívá alternativních terapií jako je například hyperbarická terapie nebo son-rise program. Často se také cvičí Vojtova metoda, ale spekuluje se o velkém zatížení pro autistického jedince.
Prokazatelně úspěšné je poskytování pravidelné pedagogické
péče. Dítě musí pochopit svět kolem něho, aby ho nepohlcoval.
Pokud se to alespoň trochu podaří, je zde velká naděje na zlepšení.
Autismus není vyléčitelný, ale speciální péče pomáhá
s problematickým chováním, s nárůstem IQ a zvýšením samostatnosti.
Autistické děti si často potrpí na systém odměn. Proto je vhodné je
odměňovat knihami, žetonky, televizí, obrázky, penězi, hračkami apod.
Někteří souhlasí i s odměňováním pomocí mlsot.
Světová zdravotnická organizace WHO rozděluje autistické poruchy to 3 kategorií
- Autismus
- Atypický autismus - některé oblasti vývoje nejsou tolik narušeny jako u dětí s klasickým autismem, může to být lepší sociální či komunikační dovednosti nebo absence stereotypních zájmů
- Aspergův syndrom - má hodně společných znaků s autismem jako jsou problémy ve společenských vztazích a komunikaci, ale tyto jedinci mají obvykle méně potíží s řečí a nemívají mentální opoždění
Jak si mohu pomoci sám
Existuje mnoho odborných poraden, zdravotnických zařízení a pro nemocné
autismem.
Organizace zabývající se autismem: The World Autism Organisation (WAO), APLA,
Autistik a mnoho dalších, kde Vám poskytnou cenné rady.
Diskuse o autismu
Nevíte si rady? Zeptejte se v diskusi nebo položte otázku do poradny lékařů.