Popis chřipky

Chřipka je akutní infekční onemocnění dýchacího systému, které se šíří kapénkovou cestou. Jejím vyvolavatelem je RNA virus (čeledi Ortomyxovirů, rodu Influenzavirus), který se pomnožuje a proniká skrz sliznici dýchacích cest. Inkubační doba činí 1 – 3 dny. Výskyt vrcholí v zimních měsících, zejména v únoru a březnu.

Na povrchu viru se nacházejí dvě bílkovinné substance hemaglutinin (H) a neuraminidáza (N), což jsou hlavní nástroje útoku viru (hovoříme o antigenních strukturách nebo determinantách). Obě tyto struktury se mohou vyskytovat v několika variantách a mohou se obměňovat, což je podkladem pro každoroční epidemie.

Existují dva hlavní rody chřipky - virus A a virus B (vyvolávají tedy chřipku typu A či B). Virus chřipky typu C vyvolává pouze ojedinělé případy, většinou spíš u dětí než dospělých. Tyto stavy jsou však klinicky neodlišitelné od jiných (lehčích) virových onemocnění dýchacích cest (rýma a bolest v krku).

Chřipka typu A je závažnější, a to z toho důvodu, že u ní probíhají větší změny buď jen hemaglutininu nebo i neuraminidázy (antigenní zlom neboli shift, podkladem je mutace v určitém místě RNA viru), na než není naše populace zvyklá a s nimiž se obtížněji vyrovnává, než s drobnými změnami jako tomu je u chřipky typu B (pouze malé změny, nazýváme je drifty, jsou též u chřipky typu A). Chřipka typu A je tedy závažnější a je schopná vyvolat pandemii.

Podle právě předpokládaného typu hemaglutininu a neuraminidázy jsou pro každý rok navrhovány vakcíny účinné proti určitému typu chřipky, u níž se předpokládá, že se daný rok s největší pravděpodobností bude vyskytovat. Vzhledem ke změnám, které u těchto virů probíhají, můžeme onemocnět každoročně a ne jednou.

Rizikové faktory chřipky

Mezi rizikové faktory patří kontakt s nemocnou osobou či osobou infikovanou, u níž nedošlo k projevům onemocnění (připomínám, že obvyklá inkubační doba je 2 či 3 dny), dále oslabený organismus, například při jiném probíhajícím akutním onemocnění či při onemocnění chronickém (vrozené defekty imunity či získané – např. infekce HIV, případně již onemocnění AIDS, onemocnění srdce, plic apod.).

Důležitým faktorem je i věk, více ohrožení jsou děti a staří lidé, nicméně chřipka typu A může probíhat těžce i u mladého jinak zdravého jedince.

Prevence chřipky

Jako vhodná prevence je v současné době pokládáno očkování, nicméně ani to není stoprocentní. Očkovací látka je vždy určena pro konkrétní sezónu a zahrnuje ochranu proti odhadovaným 2 kmenům chřipky typu A a jednomu kmeni chřipky typu B. Udává se, že po 7 dnech od vakcinace je chráněno 59 %, po 14 dnech již 80% očkovaných jedinců.

Na našem trhu je k dispozici několik typů vakcín v různé cenové variantě. Dříve se k očkování používal inaktivovaný virus (neschopný vyvolat chřipkové onemocnění). Tyto vakcíny však byly staženy, protože měly nežádoucí účinky (byly reaktogenní). V současné době se užívají k navození imunitní odpovědi u očkovaného vysoce čištěné a štěpené vakcíny (split vakcíny). Další možností jsou subjednotkové vakcíny, které obsahují pouze povrchové struktury viru (hemaglutinin, neuraminidázu) - tyto jsou velmi drahé, s minimem nežádoucích účinků, jsou proto vhodné zejména pro starší osoby.

Dalším vhodným opatřením je zvýšený příjem vitamínů, minerálů a stopových prvků, zejména v zimních měsících a samozřejmě celkově vyvážená a pestrá strava, nevyjímaje dostatečný přísun ovoce a zeleniny.

Očkováním proti chřipce

Kdy a koho má smysl očkovat? Jaké jsou nejnovější poznatky o očkování proti chřipce? Zeptejte se lékařek v Poradně o očkování.

Příznaky a projevy chřipky

Onemocnění začíná náhle z plného zdraví horečkou 38° - 40° C doprovázenou zimnicemi, mrazením, bolestmi ve svalech a kloubech a velkou únavou.

Tento stav přichází často tak náhle, že nemocný si je schopen vzpomenout i na hodinu, kdy přesně obtíže začaly.

Příznaky mohou být obohaceny o bolesti hlavy, bolesti za očima, zažívacími potížemi a dráždivým kašlem, který je poměrně běžný a charakteristický, zprvu suchý, později se může přidat vykašlávání hlenu.

Pozor, k obvyklému obrazu chřipky nepatří rýma a bolesti v krku (angína), nicméně i tyto stavy se mohou u nemocného objevit, většinou tak až třetí den od začátku onemocnění (to souvisí s celkovým oslabením organismu, nikoli však přímo s virem chřipky).

U některých nemocných se může vyskytnout nechutenství, zvracení, průjem či zácpa. Onemocnění obvykle trvá 5 – 7 dní, poté ustupuje, i když únava může přetrvávat ještě několik dnů až týdnů (měsíc).

Léčba chřipky

Léčbou je převážně klid na lůžku a symptomatická terapie, tedy jsou podávány léky snižující horečku (antipyretika) a bolesti (analgetika), tlumící kašel (antitusika) a je nutný zvýšený příjem tekutin.

Při těžkém průběhu mohou být podána antivirotika. Antivirotika jsou látky účinkující proti viru – specificky se na virus váží a blokují ho, nedokáží ho však přímo zničit jako tomu je u některých antibiotik při bakteriálních infekcích. Blokací působení viru však umožňují organismu infekci lépe zvládnout a s virem se vypořádat.

V současnosti je k dispozici několik takovýchto přípravků, nicméně jsou účinné jen proti některým virovým infekcím. Mezi antivirotika užívaná proti chřipce patří amantadin (Viregyt) či rimantadin (novější než amantadin, ale u nás není dostupný), anebo modernější přípravky jako je oseltamivir (známý pod názvem Tamiflu). Tyto léky působí na různých úrovních útoku viru, zkracují dobu léčby a zmírňují příznaky onemocnění.

Jak si mohu pomoci sám

Klasicky probíhající chřipku bez komplikací zvládnete vyléčit sami doma. Důležitý je klid na lůžku, dostatek tekutin, nejlépe minerálních vod, vyšší příjem vitamínů ve formě ovoce, případně pomocí doplňků (např. Supradyne) a léky proti horečce a bolestem, které celkově uleví (Paralen).

Léčba trvá obvykle týden. Po odeznění onemocnění není vhodné sportovat, protože organismus je stále oslabený a mohli byste tak usnadnit podmínky pro získání a rozvoj jiného infekčního onemocnění.

Komplikace chřipky

Komplikace chřipky mohou být tak závažné, že u oslabených osob mohou skončit i smrtí.

Velmi obávanou komplikací je rozšíření infekce na další orgány – zánět plic (primární chřipková pneumonie) a postižení mozkové tkáně (chřipková enfcefalitida). Tyto stavy nejsou sice příliš časté, nicméně jsou velkým ohrožením života jedince.

Při oslabení organismu se taktéž mohou uplatnit bakteriální infekce (hovoříme o tzv. superinfekci).

Komplikací je i stav rezultující z celkové závažnosti onemocnění – dehydratace (odvodnění v důsledku horečky a pocení) a svalové křeče. Proto je tolik nutný pitný režim a příjem minerálů.

Diskuse

• Leze na mě chřipka - co teď?
• Chřipka v 9. týdnu těhotenství
• Chřipka u batolete