DISKUSE, Popis, Příčiny, Příznaky, Léčba, Jak si mohu pomoci sám, Komplikace
Příznaky Fóbií a úzkostných poruch
Popis fóbií a úzkostných poruch
Úzkostné poruchy patří mezi tzv. neurotické poruchy, které se projevují patologickým vyjádřením pocitu úzkosti a strachu. Řadíme k nim nejrůznější formy fóbií a dále potom jiné úzkostné poruchy, mezi které řadíme například panickou poruchu, generalizovanou úzkostnou poruchu a smíšenou úzkostně-depresivní poruchu.
Úzkostné poruchy patří mezi nejčastější duševní poruchy a ve vyspělých zemích postihují až ¼ populace. S jistou nadsázkou lze říci, že úzkost se stala symbolem 21. století.
Úzkostné poruchy jsou děleny na fóbické úzkostné poruchy, mezi které řadíme například agorafóbii (strach z otevřených prostranství), sociální fóbii a jiné izolované fóbie; a na úzkostné poruchy, kam patří panická porucha, generalizovaná úzkostná porucha a smíšená úzkostně-depresivní porucha.
Pocit úzkosti nebo strachu v mírné formě prožívá každý z nás. Úzkost definujeme jako nepříjemný emoční stav bez jasně definované příčiny. Strach naproti tomu popisujeme jako emoční a fyziologickou odpověď na očekávané nebezpečí a trvá pouze po dobu působení tohoto nebezpečí. Za normáních okolností mají tyto dva stavy svůj nezastupitelný ochranný a informační význam. Ochraňují a upozorňují jedince na hrozící nebezpečí. Mohou však nabývat takové intenzity, že již hovoříme o úzkostných poruchách, které jsou řazeny mezi psychiarická onemocnění. Jelikož jde o neurotické poruchy, není u postižených narušeno vnímání reality (na rozdíl od psychotických poruch, mezi které řadíme například schizofrenii) a pacient si tedy velice dobře uvědomuje nesmyslnost a vystupňovanost svých pocitů. Přesto však nedokáže těnto pocitům čelit a ovládat je. Často tedy dochází k ovlivnění každodenního života postiženého jedince a to se poté odraží v jeho mezilidských, pracovních a partnerských vztazích.
U pacientů trpících touto poruchou jsou popisovány doprovodné příznaky jak psychické ( pocit neklidu, nejrůznější pocity strachu – jako například ze smrti, ze ztráty kontroly, ze zešílení) tak i příznaky fyzické (zrychlený tep, bušení srdce, pocení, obtížné dýchání, bolesti, pocit nevolnosti až zvracení). Tyto příznaky vždy doprovází určitou konkrétní situaci, které se pacient začne časem vyhýbat a už při pomyšlení na tuto situaci se u něj objeví pocity úzkosti a strachu.
Příčiny fóbií a úzkostných poruch
Donedávna se předpokládalo, že za vznikem úzkostných poruch stojí převážně psychologické příčiny. Existuje několik teorií, které tento vznik popisují. Patří mezi ně teorie dynamická, která největší důležitost připisuje událostem z raného dětství či období dospívání.
Další teorií je tzv. kognitivně-behaviorální, která zdůrazňuje význam potřeby pevné vazby s blízkou osobou při zátežových situacích. Příkladem může být třeba úzkostná porucha v dospělosti, která má jisté podklady na pocitech úzkosti zažívaných v dětství, kdy při zátežových situacích (například nástup do školy) nebyl přítomen ani jeden z rodičů. Podle existancionální teorie si jedinec uvědomuje svoji smrtelnost a podstatu své existence a logickou reakcí na toto uvědomění je pocit strachu a úzkosti.
V poslední době je však poukazováno i na řadu somatických faktorů, které se podílejí na vzniku úzkostných poruch. Jedním z těchto faktorů je bezesporu dědičnost, kdy postižení příbuzných zvyšuje riziko onemocnění. A dále je prokazován zvýšený výskyt úzkostné poruchy u jedinců s odlišným cévním zásobením některých oblastí mozku.
Celkově lze tedy říci, že na vzniku úzkostné poruchy se podílejí jak faktory biologické, tak i psychosociální. Význam jednotlivých faktorů pak určuje závažnost a druh úzkostné poruchy.
Příznaky fóbií a úzkostných poruch
Jelikož diagnóza úzkostných poruch a fóbií v sobě zahruje několik podjednotek, je nemožné posat jednotné příznaky a projevy tohoto onemocnění.
Věnujme se však alespoň těm nejčastěji zastoupeným případům. Těmi jsou například agorafobie, což je tzv. strach z velkých prostor (význam je odvozen z řeckého původu a znamená doslova strach z tržiště). Nejčastějším projevem je strach být v davu, na veřejných místech a nebo úzkostný pocit z opuštění domova. Typickým problémem pro pacienty s touto poruchou je například užívání hromadných dopravních prostředků, pobyt v obchodních domech, restauracích a jiných společenských zařízeních. V nejtěžších případech je pak postižený uvázán na domácí prostředí a do společnosti je schopen se odebrat pouze v doprovodu blízké osoby.
Další diagnostickou jednotkou spadající mezi úzkostné poruchy patří sociální fóbie. Lidé postiženi tímto typem úzkostné poruchy mají strach z kontaktu s jinými lidmi. Je pro ně tedy problémem například představování, telefonování, přijímání návštěv či mluený projev na veřejnosti. Tyto situace u postiženého vyvolávají již zmiňované psychické i fyzické doprovodné příznaky. Nutné je však tuto formu úzkostné poruchy odlišit od extrémní stydlivosti, která nevyžaduje psychiatrickou léčbu.
Mezi úzkostné poruchy patří i tzv. panická porucha, jejímž hlavním rysem jsou opakované záchavaty masivní úzkosti (paniky). Tyto záchvaty nejsou předcházeny žádnou konkrétní situací, ale vznikají náhle. Témeř vždy jsou doprovázeny pocity dušnosti, bolestí na hrudi a závratěmi. Taktéž je častý strach ze smrti či ze zešílení. Všechny tyto projevy mohou vést k mylné diagnóze akutního infarktu myokardu. Na EKG však nejsou patrny žádné změny a pacient je tedy lékařem uklidněn a poslán domů. Pokud se však tyto situace opakují, mělo by být pomyšleno na diagnózu úzkostné poruchy.
V neposlední řadě je mezi úzkostné poruchy řazena i smíšená úzkostně-depresivní porucha. Která bývá také často nazývána jako všeobecný neurotický syndrom. Tato nemoc v sobě zahrnuje chronický pocit úzkosti, občasné záchvaty paniky a dlouhotrvající depresivní obtíže. Pro terapii této poruchy platí stejná pravidla jako pro ostatní úzkostné poruchy.
V následující tabulce jsou vyjmenovány nejčastější názvy specifických fóbií:
Specifická fóbie | Strach z… |
---|---|
Akrofobie | výšek |
Aichmofobie | ostrých předmětů |
Ailurofobie | koček |
Androfobie | mužů |
Aquafobie | vody |
Bakteriofobie | bakterií |
Kynofobie | psů |
Gynofobie | žen |
Klaustrofobie | uzavřených prostorů |
Logofobie | slov |
Ofidofobie | hadů |
Fotofobie | světla |
Pyrofobie | ohně |
Troskaidefobie | čísla 13 |
Xenofobie | cizinců |
Léčba fóbií a úzkostných poruch
Tak jako u všech psychiatrických onemocnění, nabízí moderní medicína u úzkostných poruch farmakologickou i psychologickou léčbu. Nejefektivnějším způsobem léčby je obě tyto možnosti zkombinovat.
Farmakologická léčba nabízí v dnešní době několik preparátů řadící se mezi dvě základní skupiny léčiv. První z nich jsou látky ze skupiny anxiolytik, což jsou tzv. „léky na úzkost“. Tyto léky mají být podávány denně, avšak krátkodobě (maximálně několik týdnů). Je zde totiž velká pravděpodobnost vzniku návyku. Z řady těchto preparátů jmenujme alespoň alprazolam a klonazepam.
Druhou skupinou jsou antidepresíva, která mají taktéž velice příznivý účinek v boji proti úzkostným stavům. Nevzniká u nich závislost a jsou tedy mnohem „bezpečnějším“ lékem. Jejich účinek však nastupuje až po několika týdnech, a proto je tedy léčebá strategie volena takto: anxiolytika jsou předepisovány v prvních týdnech léčby, a to na překonání pocitu úzkosti. V dlouhodobější terapii jsou však využívána antidepresiva.
Farmakologická léčba by však měla být doprovázena i psychologickou terapií a tou je v případě úzkostných poruch tzv. kognitivně-behaviorální terapie (KBT). Tento postup pomáhá pacientovi zorientovat se v daném problému. Dává náhled, které situace pocity úzkosti zpouští, zmírňují či zhoršují. Naučí pacienta s těmito situacemi pracovat, efektivně řešit a pracovat na tom, aby nepříjemné pocity odezněly. Tato terapie je velice logická, systematická a pro pacienta lehce pochopitelná. Jediným problémem v dnešní době však stále zůstává nedostatek kvalifikovaných specialistů pracujících s touto metodou.
Jak si mohu pomoci sám
Jelikož jde o psychiatrické onemocnění, které se může vyvíjet a zhoršovat, je velice důležité vyhledat lékaře psychiatra již při prvním pocitu, že „něco není vpořádku“. Léčba této nemoci je totiž velice úspěšná a pro organismus nezatěžují, pokud je zahájena včas.
Komplikace fóbií a úzkostných poruch
Komplikace úzkostných poruch jsou představovány především ztíženou socializací postižených a nebezpečím vzniku depresivního syndromu.
Diskuse
Další názvy: Panický strach, Panická úzkost
Nevíte si rady? Zeptejte se v diskuzi nebo položte otázku do poradny lékařů.