DISKUSE, Popis, Rizikové faktory, Prevence, Příznaky a projevy, Léčba, Jak si pomoci, Komplikace
Příznaky lehké mozkové dysfunkce
Popis lehké mozkové dysfunkce
Termín lehká mozková dysfunkce je souhrnným názvem pro mnohé lehké odchylky mentálního vývoje dítěte na základě oslabení funkce centrální nervové soustavy (CNS). Těmito poruchami často trpí děti průměrně až nadprůměrně inteligentní, u nichž se projevují poruchy učení a chování.
K oslabení funkce CNS může dojít již v těhotenství, při porodu anebo i časně po porodu. Za toto onemocnění nemůže ani dítě ani rodina ba ani škola, a proto nemá smysl na někoho svalovat vinu. Tyto dysfunkce se však dají vhodným výchovným působením pozitivně ovlivnit. Léčbě může napomoci i samotný přirozený vývoj dítěte, při kterém dochází i k uzrávání centrální nervové soustavy a některé negativní projevy v chování se mohou časem ztlumit a popřípadě úplně vymizet.
Rizikové faktory lehké mozkové dysfunkce
Jako jeden z prvních rizikových faktorů můžeme dozajista určit dědičné predispozice (vlohy), které dítě může zdědit po svých rodičích nebo blízkých příbuzných. Dědičnost se na vzniku LMD podílí v 50-70%. V roce 1998 byl objeven gen, který zapříčiňuje dyslexii. Tento gen je umístěn na chromozomu, který má na starosti řízení imunitního systému, což by vysvětlovalo fakt, že pacienti s LMD jsou mnohem více náchylnější k alergiím a různým infekcím.
Častější výskyt LMD se také nachází v rodinách, které příliš nedbají na výchovu dětí a které nemají pevné zázemí. Značný pozitivní vliv má na dítě ranná psychická a sociální stimulace.
Další riziko s sebou mohou nést faktory, které působí na budoucí matku v průběhu těhotenství, např. virové infekce, úrazy, psychický stres a šok, rizikové těhotenství, konzumace alkoholu a kouření tabákových výrobků.
Vznik LMD mohou způsobit také komplikace při porodu, např. hypoxie (nedostatečné krevní zásobení mozku novorozeněte), při použití porodních kleští, při bilirubinémii (poporodní žloutenka) apod. Tyto komplikace s sebou přinášejí 20-30% riziko vzniku LMD.
Rizikové mohou být činitelé, které ovlivňují dítě po narození. Mezi tyto faktory můžeme řadit vysoké horečky v prvních letech života, encefalitidu, meningitidu nebo úrazy hlavy.
Prevence lehké mozkové dysfunkce
Studie prokázaly, že zrání mozkové aktivity může již v průběhu těhotenství ovlivnit specifická stimulace. Jedná se o tzv. prenatální učení, kdy přesnou zvukovou stimulací jsou aktivovány nervové buňky (neurony) nenarozeného plodu, což způsobuje posilování aktivity mozku. Takto stimulované děti se pak rodí s vyšší porodní hmotností a začínají dříve mluvit i chodit než jejich vrstevníci.
Příznaky a projevy lehké mozkové dysfunkce
Hned na začátku je nutno dodat, že LMD není nemoc s jednou jedinou příčinou a příznakem. Jde totiž o onemocnění, pod které spadá mnoho symptomů, které mají společný původ, a to v oslabení funkcí centrální nervové soustavy (pozor, nejedná se o žádné vážné neurologické poruchy). V podstatě můžeme konstatovat, že kolik můžeme nalézt mentálních funkcí, tolik jejich dysfunkcí můžeme definovat.
Při onemocnění LMD je pozorováno snížené množství mozkové tkáně (tj. šedé a bílé hmoty) ve frontálních oblastech mozku.
Z neuroanatomického hlediska se při LMD vyskytují rozdíly od normálního uspořádání neuronových spojení.
V tomto případě mozkem protéká méně krve než obvykle, a proto jsou neurony (nervové buňky) nedostatečně zásobovány kyslíkem, což dále způsobuje odchylky v elektrické aktivitě mozku.
Tyto výše vyjmenované symptomy pak způsobují celkovou neschopnost pacienta udržet pozornost, bdělost a koncentraci a zhoršují paměť a proces učení, zapříčiňují poruchy motorické aktivity, hyperaktivitu, vývojové vady řeči apod.
Jak již víme, LMD má mnoho podob, které můžeme podle jejich příznaků dělit do mnoha kategorií, jež jsou vymezené jednotlivými diagnózami Mezinárodní klasifikace nemocí.
Prvním významným symptomem může být porucha pozornosti. Tato neschopnost dlouhodobé koncentrace se může projevovat ve škole, zaměstnání i ve všemožných společenských situacích. Osoby, u nichž se tento příznak projevuje, často dělají chyby z nepozornosti a jejich vykonaná práce bývá nepromyšlená, neuspořádaná a celkově chaotická.
Můžeme je charakterizovat jako zbrklé, rozlítané a je pro ně typické, že často nedotáhnou rozpracované úkoly až do konce. Tito nemocní jsou značně nespolehliví, rozhodně nemají organizační schopnosti, jejich pracovní morálka je zmatečná, snadno se nechají rozptýlit děním okolo a často se jejich roztěkanost projevuje i při hovoru s ostatními, kdy nejsou schopni držet se daného tématu, nezřídka kdy od něj odbíhají, nevnímají to, co jim druzí vyprávějí atd.
Další symptom je zastoupen poruchami chování, které jsou charakteristické značnou impulsivností a hyperaktivitou. Impulsivnost je ve své podstatě netrpělivost. Impulsivní lidé nejsou schopni počkat, až na ně přijde řada, skáčí ostatním do řeči, překřikují je, neposlouchají pokyny, sahají na předměty, na které by sahat neměli, občas ostatním lidem kradou různé předměty z ruky, vrhají se do riskantních a nebezpečných situací, aniž by zvážili jejich důsledky atd.
Tato impulsivnost může způsobit různé nehody a poranění. Kdežto hyperaktivita se projevuje jako neustálý neklid. Můžeme ji pozorovat např. u dětí, které se stále vrtí na židli, poposedávají, pobíhají kolem dokola atd. Tito jedinci jsou jakoby neustále drážděni k vykonávání všemožných činností a nekonečnému mluvení.
V řadě příznaků pokračujeme se specifickými poruchami učení. To znamená, že dítě má problémy s určitým předmětem nebo skupinou předmětů (např. plave v matematice, ale naopak vyniká v humanitních předmětech). Slovo „specifická“ označuje fakt, že za problémy v procesu učení nemůže intelekt. Tyto poruchy jsou příčinou, proč ve škole zaostávají i děti s průměrným nebo dokonce nadprůměrným intelektem.
Mezinárodní klasifikace nemocí definuje následující poruchy učení: dyslexii (porucha v nácviku čtení, neschopnost rozlišovat a správně řadit písmenka, poskládat je v jeden celek a správně je vyslovovat), dysgrafii (porucha psaní), dysortografii (porucha pravopisu) a dyskalkulii (porucha matematických dovedností).
Další oslabení mozkových funkcí může způsobit i vývojové vady řeči. Mějme však na paměti, že za všechny vady řeči nemůže pouze LMD. Děti s touto poruchou začínají vyslovovat první slova o něco později než jejich vrstevníci (zhruba po půl druhém roce života). Mezi zjevné příznaky patří zadrhávání, zaváhání před každým slovem, hledání slov a jejich následné převedení do plynulé řeči, poruchy artikulace (výslovnosti) atd. Tyto projevy jsou způsobeny pravděpodobně nízkou elektrickou aktivitou v řečovém centru.
Do výčtu poruch lze zařadit i poruchy motoriky, které mohou být spojené s poruchami intelektu.
Jednotlivé diagnózy se mohou navzájem překrývat, z čehož plyne, že u těch, co trpí jednou mozkovou dysfunkcí, je pravděpodobné, že se u nich projeví i dysfunkce další.
Je také možné, že takovéto oslabení funkcí CNS nepostihuje pouze vyšší mentální schopnosti, ale i city a nálady, což může u pacientů vyvolat úzkosti a deprese.
Léčba lehké mozkové dysfunkce
V případě LMD se častěji hovoří o nápravě než o léčbě,
poněvadž používané postupy mají jednak charakter léčby, rehabilitace,
učení a jednak cvičení.
Takováto náprava může oslabení mozkových funkcí i zcela vrátit do
pořádku.
Při léčbě se užívá farmakoterapie, EEG-biofeedback, různé nápravné postupy (např. logopedie, poradenská psychologie, speciální pedagogika atd.).
Farmakoterapií se odborníci snaží vrátit mozku jeho dostatečnou aktivitu. Nemocným jsou podávána tzv. nootropika, která v podstatě vyživují mozkovou tkáň, zajišťují větší průtok krve mozkovými cévami, a tím tak vyšší přísun kyslíku a glukózy nervovým buňkám. Tyto medikamenty nemají žádné vedlejší nežádoucí účinky, nevyvolávají návyk a organismus je obecně dobře snáší.
Jako další léčebný prostředek se využívá Piracetam (Piracetam AL 800). Jedná se o jakýsi přirozený vitamín pro mozek. Jedná se o derivát tzv. kyseliny gamaaminomáselné (GABA), což je přirozený neurotransmiter, který vede vzruchy z jedné nervové buňky na druhou. Doporučená dětská dávka je 800mg 3× denně, u dospělých a vážnějších případů se doporučuje dávka dvojnásobná. Tento účinný lék je v lékárnách volně dostupný a je hrazen pojišťovnami.
Kromě Piracetamu má na nervovou soustavu a její prokrvení také vliv Encephabol, Enerbol a Ginko Biloba. Ginko Biloba se užívá jako doplněk stravy, je volně prodejná, ale jen z části hrazena pojišťovnami.
Blahodárné účinky na nervovou tkáň mají samozřejmě vitaminy, a to zejména vitaminy skupiny B, např. vitamin B6 (tzv. Pyridoxin), který je obsažen hlavně v obilných klíčcích. Mezi další posilňující látky můžeme zařadit i lecitin (výtažek ze sóji) a ženšen.
Dále jsou doporučovány minerály, poněvadž když se to tak vezme, tak elektrická aktivita mozku je závislá na iontech hořčíku, vápníku, draslíku, sodíku a chloru. Dostatek těchto látek přináší nervové tkáni rovnováhu. Můžeme například zmínit, že hlavně hořčík je doporučován pro zklidnění hyperaktivních dětí.
Ve farmakoterapii se též užívají tzv. psychostimulancia, která dokáží zásadně ovlivnit činnost centrálního nervového systému tím, že tlumí symptomy oslabených funkcí CNS, např. nepozornost a hyperaktivitu. Tyto velice účinné léky mají však mnohé vedlejší účinky, na příklad inhibují růstový hormon, což způsobuje nižší tělesný vzrůst a hmotnost, nemluvě o riziku návyku. Proto se tyto medikamenty u nás užívají jen v opravdu těžkých případech. Jako zástupce můžeme zmínit tzv. Ritalin.
Do řady léků pomáhajících při léčbě LMD můžeme řadit i tzv. thymoleptika, jež zvyšují hladinu serotoninu (neurotransmiteru, který je zodpovědný za duševní rovnováhu a pohodu) v mozku. Tyto léky jsou též nazývány jako tzv. antidepresiva, která mimo jiné tlumí hyperaktivitu. Do této skupiny patří Seropram a Deprex (Prozac).
Kromě farmakoterapie se při léčbě LMD užívá také tzv. EEG-biofeedback, který pro zlepšení duševního stavu používá regulaci frekvencí mozkové elektrické aktivity (tzv. mozkových vln). Tato metoda je velice efektivní, a to zejména pro posílení aktivace nervového systému, pozornosti, koncentrace, sebeovládání, sebekázně a progresivity, co se intelektu týče. Tento způsob též pozitivně ovlivňuje poruchy spánku, noční pomočování (enuresa), vývojové vady řeči a specifické poruchy učení.
Dále se při léčebné terapii užívají také poradenské nápravné postupy, které mají pro každou specifickou dysfunkci svou metodu, např. vadami řeči se zabývá logopedie, při poruchách chování se upravuje denní režim dítěte a používá se tzv. autogenní trénink, při poruchách učení dítě podstupuje různé speciální nápravné postupy apod.
Jak si mohu pomoci sám
Je důležité si s dítětem promluvit a vysvětlit mu, že jeho problémy nemají příčinu ani v jeho povaze nebo morálce, ale v biologické (přesněji řečeno v psychoneurofyziologické) poruše, za kterou nemůže. Proto dítě s LMD nelze převychovávat, ale naopak je potřeba ho svěřit do rukou odborníků.
Je důležité, aby se dítě cítilo milováno a nebylo za své neúspěchy káráno nebo dokonce trestáno. S vaší trpělivostí, podporou a láskou se mu budou lépe překonávat překážky a různé úkoly. Snažte se dítě vychovávat v pozitivním směru, oceňujte dítě za to, co mu jde a v čem se mu daří, i když může jít pouze o maličkosti, a nevytýkejte mu věci, které nejsou jeho silnou stránkou.
Pokud dojde na kárání, vždy přesně zdůrazněte, co dítě udělalo špatně a neobracejte se na něj s napomínáním, že pořád jen zlobí, protože nakonec se může stát, že vám dítě dá za pravdu a přestane se o cokoliv snažit.
Snažte se dítěti připravovat pestrou stravu, která je bohatá na ovoce a zeleninu. Naopak se vyvarujte stravě plné dráždivých chemikálií, umělých přísad, vůní, příchutí, barviv, umělých sladidel, cukrů a tuků.
Komplikace lehké mozkové dysfunkce
Toto onemocnění je komplikované už jen tím, že může postihnout více mozkových funkcí, které při špatném fungování zabraňují člověku, aby žil plnohodnotným osobním i společenským životem. Všechny případné komplikace, které by při onemocnění LMD mohly nastat, jsou již výše zmíněny u příznaků této nemoci.
Diskuse
Další názvy: LMD, ADHD – Attention-Deficit Hyperactivity Disorder, ADD – Attention Deficit Disorders
Nevíte si rady? Zeptejte se v diskuzi nebo položte otázku do poradny lékařů.
