Popis menopauzálního syndromu  

Menopauza je přirozený proces, který nastává u žen mezi čtyřiceti a šedesáti lety. Jde o fyziologický děj, kdy ženské pohlavní orgány přestávají plnit svojí hlavní funkci a to přípravu na těhotenství a vlastní těhotenství. V tomto věku pomalu ustává produkce pohlavních hormonů vaječníky, především estrogenů. Jejich úbytek je hlavní příčinou všech potíží spojených s tímto „syndromem“.
Estrogeny společně s gestageny jsou ženské pohlavní hormony. Estrogeny jsou produkovány vaječníkem, placentou a v malém množství v nadledvinách. Nejdůležitějším ze skupiny estrogenů je estradiol (E2). Jeho denní produkce je v závislosti na fázi ovariálního cyklu 50-500 µg.

Ovaria jsou pod kontrolou tzv. hypotalamohypo­fyzárního systému. Neurohormon hypofýzy, který reguluje činnost hypotalamu se nazývá gonadoliberin (GnRH – gonadoliberin releasing hormon). Je produkován v cyklech a pod jeho vlivem hypofýza produkuje gonadotropiny (GT): luteinizační hormon (LH) a folikulostimulační hormon (FSH). Dalším hypofyzárním hormonem, který se uplatňuje v řízení ovariálního cyklu je prolaktin.

V době narození se ve vaječnících nachází 1-2 miliony folikulů. V době první menstruace je jich 500 000. V každém ovariálním cyklu se pod vlivem FSH zvětšuje jeden z folikulů, který dozraje v tzv. Graafův. Ten produkuje hormony a obsahuje vajíčko připravené k ovulaci a následnému oplodnění. V období menopauzy klesne počet folikulů na asi 1000.

Obecně estrogeny ovlivňují pohlavní orgány, sekundární pohlavní znaky, a mají účinky na metabolismus – přeměnu živin. Uplatňují se při růstu vaginální sliznice, zvyšují tvorbu glykogenu a jeho štěpení na kyselinu mléčnou, která má významnou funkci při udržování správného poševního prostředí. Mají vliv na růst sliznice a svaloviny děložního hrdla i těla. Ovlivňuje i buňky sliznice močového ústrojí. Působí na vaječník, sekreci hormonů v hypofýze, vývoj sekundárních pohlavních znaků, psychiku, chování. Mají vliv na látkovou přeměnu cukrů, tuků, minerálů a vody, vápníku – působí proti řídnutí kostí, ovlivňují štítnou žlázu a nadledviny. Zpevňují cévní stěnu, snižují tvorbu červených krvinek.

Etapy menopauzy  

Menopauzu můžeme časově rozdělit do etap

Premenopauza

Období před menopauzou, charakterizované pravidelnou menstruací, normálními hodnotami E2, GT, nižším progesteronem, ztrátou cykličnosti GT.

Menopauza

Trvalé vymizení menstruace v důsledku ztráty folikulární aktivity ovarií, v České republice ve věkovém průměru 51 let.

Perimenopauza

Období bezprostředně před menopauzou a do 1 roku po menopauze, s nepravidelným menses, významně zvýšeným FSH, normálním E2.

Postmenopauza

Období vyhaslé ovariální funkce začínající 1 rok po menopauze, trvalé vymizení menstruace, trvale zvýšené FSH, a snížené E2.

Předčasná menopauza je menopauza, která proběhne před 40. rokem.

Indukovaná menopauza je zástava menstruace chirurgickým odstraněním ovarií, nebo ukončením jejich funkce chemoterapií, radioterapií. Může být vratná, ale po 40. roce věku je většinou trvalá.

Klimakterium nebo-li přechod je sled hormonálních změn při přechodu z pre do postmenopauzy, u 75% žen se objevuje soubor specifických příznaků, které se u nich dosud neobjevovaly. Ty nazýváme klimakterický syndrom.

Příznaky klimakterického syndromu  

Příznaky klimakterického syndromu lze podle rychlosti, s kterou se dostaví rozlišit na akutní, subakutní a chronické.

Akutní příznaky

jsou příznaky vlastního klimakterického syndromu. Dostavují se velmi individuálně. Můžou se projevit jak několik let před tak po vlastní menopauze, a mohou také přetrvat mnoho let po ní.

Dnes je termín vyčleněn pro příznaky z oblasti psychiky a vaskulárního aparátu.
Návaly horka jsou to pocity náhle vzniklého horka hlavně v oblasti horní poloviny těla, tj. obličeji, na krku, na hrudi. Lze naměřit vyšší teplotu kůže prstů. Je to vysvětlováno přechodnou poruchou cévní regulace na periferii. Délka trvání se pohybuje okolo 0,5 – 5 minut s individuálně různou frekvencí. V noci jsou jednou z příčin poruch spánku.

Pocení je většinou doprovodným příznakem návalů, někdy se objevují samostatně. Pocení může mít různý charakter a objevovat se v různých lokalizacích na těle.
Dalšími příznaky jsou například bolesti hlavy, závratě, bušení srdce, změny srdečního rytmu, potíže se zažíváním jako je nevolnost, zvracení či zácpa, potíže sexuálního charakteru.

Nezanedbatelnou část příznaků představují psychické obtíže jako jsou depresivní nálady, úzkosti, nervozita, předráždění, poruchy soustředění atd.

Pro hodnocení závažnosti klimakterických potíží byl stanoven tzv. menopauzální index, kde se hodnotí 10 příznaků syndromu: návaly horka, návaly potu, předrážděnost,po­ruchy spánku, závratě, poruchy soustředění, depresivní stavy, bolesti kloubů, bolesti hlavy, bušení srdce.

• Lehký syndrom – do 20 bodů
• Střední syndrom – do 35 bodů
• Těžký syndrom- více jak 35 bodů

Subakutní potíže

Druhou skupinou příznaků syndromu jsou subakutní potíže zapříčiněné nedostatkem tvorby estrogenu, které se projevují hlavně atrofizací, nebo-li ztenčením výstélky dutých orgánů pohlavní soustavy ženy.

Nejčastěji je to atrofie pochvy. Ta se objevuje u naprosté většiny klimakterických žen. První příznaky se vyskytnou několik měsíců po menopauze. Změny vrcholí po 10 – 15 letech. Nižší sliznice je suchá, snadno zranitelná, navíc dochází k změně kyselosti prostředí. Mizí běžná poševní flóra a objevuje se prostor pro patogenní mikroby. Tím je pochva více náchylná k infekci. Zánět se projeví suchostí, svěděním a pálením v pochvě. Dalším postiženým orgánem je močová trubice a část močového měchýře, ty jsou totiž taktéž pod vlivem estrogenů. Projeví se to problémy s močením jako jsou - časté močení, noční močení, pocit nutkání na moč, tzv. stresovou inkontinencí – pomočování se při zvýšeném nitrobřišním tlaku např. při smíchu, bolestivým vyprazdňováním moči, opakovanými močovými infekcemi apod.

Může docházet i k postižení dalších sliznic. Například v dutině ústní se to projeví jako pálení nebo suchost v ústech, poruchami chuti, záněty dutiny ústní. Dalšími příznaky mohou být suchost v nose, hltanu, hrtanu, oka. Při postižení střevní sliznice pak může docházet až ke krvácení nebo poruchám prokrvení střev. Kůže je tenčí, sušší, nehty se více lámou, vlasy i chlupy jsou suché a řídnou. Prsy ztrácejí tuk i tkáň mléčné žlázy, která je nahrazována vazivem. Vyskytuje se zvětšené riziko nádoru prsu. Svaly pánevního dna ochabují, i závěsný aparát dělohy řídne, proto se vyskytuje vyšší procento poklesu a výhřezu dělohy a poklesu stěn vaginy.

Chronické potíže

A konečně poslední skupinou symptomů klimakteria jsou chronické – dlouho trvající změny k nimž patří:

Metabolický postmenopauzální syndrom

Nemoci srdce a cév drží dnes prvenství v příčinách smrti jak mužů tak i žen. V mladším věku převyšuje výskyt ischemické choroby srdeční mezi muži, avšak po menopauze se tento rozdíl stírá. Bylo zjištěno, že rozvoj ischemických změn pokulhává u žen za muži asi o 7-10 let. To je vysvětlováno ochranným vlivem estrogenů. Hlavními rizikovými faktory ischemické choroby srdeční jsou : dyslipidémie, nebo-li snížený podíl HDL a LDL cholesterolu a/nebo zvýšené triglyceridy v krvi, hypertenze, kouření, nedostatek fyzické aktivity, stres, vyšší věk, genetické vlivy.

Postmenopauzální osteoporóza - řídnutí kostí

Riziko opět významně narůstá s věkem, nedostatkem vápníku v potravě, kouřením, nadměrným pitím kávy, alkoholu, nedostatkem pohybu nebo výskytem osteoporózy v rodině. Osteoporóza se může projevit až zlomeninou, ale také obtěžovat třeba bolestí zad, kloubů, dlouhých kostí. Nejčastějšími zlomeninami postmenopauzálních žen jsou zlomeniny předloktí, tzv. Collesova zlomenina, zlomeniny obratlů, krčku stehenní kosti. Zlomeniny obratlů můžou nastat jen malým tlakem a projevit se jako bolesti zad, omezení pohybu, trávicí potíže. Způsobují snížení výšky a typické držení těla starých žen. Osteoporózu a její nižší stádium nebo-li osteopenii diagnostikujeme měřením kostní denzity – hustoty kostní hmoty a jejích změn v čase.

Možnosti léčby postmenopauzálního syndromu  

Možností terapie postmenopauzálního syndromu, je buď náhradní léčba samotnými estrogeny (EST-estrogen replacement therapy) nebo hormonální terapie v širším slova smyslu (HRT-hormon replacement therapy), tzn. kombinací estrogenů s gestageny.

Výběr terapie by se měl řídit individuálními obtížemi pacientky. HRT je účinná na akutní příznaky tzn. bolesti hlavy, pocení a návaly horka, závratě, bušení srdce až s 90% úspěšností. I u močopohlavních potíží je účinnější než alternativní léčba. Zlepšuje inkontinenci, odstraňuje poševní a urologické příznaky. Dále brání vzniku a návratům infekcí močových a pohlavních cest. Ale hlavní význam tkví hlavně v prevenci kardiovaskulárních onemocnění a osteoporózy. Ve většině případů je HRT velmi užitečná a zkvalitňuje život žen v klimakteriu. Nebylo zjištěno, že by HRT sama vyvolávala nějaké závažné nežádoucí účinky. HRT by se však neměla užívat u žen s výskytem karcinomu prsu, karcinomu dělohy, hluboké žilní trombózy, akutního nebo chronického zánětu jater s porušenou jaterní funkcí. Další skupinou žen, kde je nutné speciální posouzení výhod HRT jsou ženy s endometriózou, leiomyomem dělohy, onemocněním žlučníku, familiární kombinovanou hyperlipidémií a hypertriglyce­ridémií, migrénou, epilepsií. Avšak u každé pacientky je nutné zvážit podání léků individuálně. V každém období klimakteria jsou doporučovány přípravky s různou kombinací hormonů a záleží také na celkovém zdravotním stavu pacientky.

Nežádoucí účinky HRT jako jsou špinění, krvácení, bolesti žil na dolních končetinách jsou většinou způsobeny příliš vysokou dávkou hormonů a tudíž se jich lze vyvarovat co nejnižší možnou dávkou hormonů.

Pokud žena neužívá hormonální léčbu, neměla by v postmenopauzálním období krvácet. Pokud se tak děje, měla by se nejdříve podrobit ultrazvukovému vyšetření dělohy. Může to být příznak nezávažných polypů, ale i zhoubného nádoru.
Základem léčby a prevence osteoporózy je strava s dostatečným příjmem vápníku (premenopauzálně 1g, postmenopauzálně 1,5 g denně), bílkovin a vitaminu D (400 IU denně). Důležité je pravidelné cvičení, které stabilizuje kostní hmotu a je dobrou prevencí pádů a následných zlomenin.

Jak si pomoci sama  

Jak již bylo řečeno, menopauza je naprosto fyziologický děj a neměla by být proto brána jako nemoc. Avšak u každé ženy probíhá velmi odlišně a jistě lze své tělo na tuto změnu připravit a nenechat nic náhodě. Hlavní je pravidelně navštěvovat svého gynekologa a nemyslet si, že pokud již nemenstruuji, že taková návštěva nemá cenu. Právě naopak, téměř všechna závažná onemocnění mají za rizikový faktor věk. Gynekologické nádory nevyjímaje. Dále je velmi důležité dbát o zdravý životní styl, udržovat se ve fyzické kondici, jíst pravidelně a vyváženě. Každý den si dopřávat alespoň jeden mléčný produkt, u milovnic kávy to platí dvojnásob. Při jakékoliv pochybnosti o svém zdravotním stavu pak navštívit svého praktického lékaře.

Diskuse  

• Menopauza
• Předmenopauza ve 39
• Brzká menopauza