Popis nedostatku vitamínů A, D, E, K  

Vitamíny A, D, E, K jsou řazeny do skupiny vitamínů rozpustných v tucích, takzvaných lipofilních. Nejdůležitějším společným znakem je schopnost těchto vitamínů ukládat se do zásoby s možností pozdějšího čerpání. Organismus je nedokáže vyrábět v dostatečném množství, proto je nutný jejich přísun z potravy.

Existují dva druhy nedostatku vitamínů - avitaminóza a hypovitaminóza. Avitaminóza znamená totální nedostatek daného vitamínu a v naší oblasti se téměř nevyskytuje. Hypovitaminóza je u nás naopak celkem častá a jedná se o částečný nedostatek nějakého vitamínu.

Vitamín A (retinol)  

Vitamín A je velmi důležitý pro náš zrak, protože pomáhá vytvářet zrakové pigmenty v sítnici. Určitě Vám doma říkali „Papej mrkvičku, ať máš zrak jako rys“ a měli pravdu. Při nedostatku tohoto vitamínu se totiž zhoršuje vidění za šera (tzv. noční slepota) a v extrémních případech může dojít až k oslepnutí.
Tento vitamín má také blahodárný účinek na pleť, udržuje ji zdravou a zpomaluje její stárnutí. Další významnou roli hraje vitamín A při tvorbě spermií, vajíček a při vývoji plodu. Dále podporuje správný růst buněk sliznic a jejich funkci.

Vitamín A patří mezi významné antioxidanty - spolu s dalšími antioxidanty jako jsou vitamín C, vitamín E, zinek, měď, železo, selen či mangan, pomáhá odstraňovat volné radikály z těla. Předpokládají se protinádorové účinky.

Hypovitaminóza, neboli nedostatek vitamínu, se projevuje šeroslepostí, ztrátou chuti, poruchou obranyschopnosti a zastavením růstu. Objevuje se také suchost a loupání kůže, průjem a ječné zrno. Jelikož vitamín A odpovídá za správnou funkci buněk sliznice, dochází při jeho absenci k vysychání sliznice. Právě proto zde hrozí oslepnutí kvůli poškození suché rohovky. U nás naštěstí k takovýmto případům dochází ojediněle, ale v rozvojových zemích je naprostý nedostatek vitamínu A nejčastějším viníkem slepoty.

Významný nedostatek se může také projevit poruchami v nervovém systému a poruchou stavby kosti.

Nejvíce vitamínu A naleznete v následujících potravinách: játra, rybí tuk, mrkev, špenát, zelí, kukuřice, zelí, petržel, dýně, paprika, vojtěška, brokolice, broskve, meruňky, meloun, máslo, mléko, vaječný žloutek…

Pokud hledáte potravinový doplněk, nejlépe ho najdete v podobě provitaminu A, betakarotenu. Ten se v těle mění podle potřeby na vitamín A. Pomáhá chránit pokožku před spálením od slunce a mnohým lidem pomáhá i při slunečních alergiích. Předávkování provitamínem téměř nehrozí, případný přebytek se vyloučí močí.
Obzvlášť pozor by si na vitamín A měly dát těhotné ženy, protože velké dávky mohou způsobit poškození plodu. Potravinové doplňky se doporučují jen po poradě s lékařem.

Doporučená denní dávka pro zdravého dospělého je okolo 750 mikrogramů za den, což odpovídá asi 50g mrkve. Doporučená denní dávka pro dítě se pohybuje v rozmezí 300-400 mikrogramů, pro těhotné a kojící ženy pak asi 1200 mikrogra­mů denně.

=============­=========

Vitamín D je jedním z nejdůležitějších vitamínů pro naše kosti. Udržuje totiž správnou hodnotu vápníku a fosforu v krvi. Je potřebný nejen při tvorbě a mineralizaci kosti, ale i při hojení jejich zlomenin. Vitamínem D rozumíme několik chemicky podobných sloučenin, z nichž je pro člověka nejdůležitější sloučenina označovaná D3 neboli cholekalciferol (pro rostliny je nejdůležitější D2 = ergokalciferol).

Nedostatek vitamínu D hrozí lidem, kteří se z nějakého důvodu vyhýbají slunci a zároveň nekonzumují stravu s tímto vitamínem - jedná se například o pacienty upoutané na lůžko nebo staré lidi s pohybovými problémy. Tímto problémem trpí také lidé se selháním ledvin, protože ledviny jsou nezbytné pro přeměnu vitamínu v jeho aktivní formu.

Nedostatek vitamínu D u dětí

Nedostatek vitamínu D u dětí je nejnebezpečnější, jelikož může závažně poškodit růst kostí, zubů a chrupavek. Způsobuje onemocnění známé jako křivice neboli rachitis, jehož následky jsou křehkost, lámavost a deformace kostí. Název získala v dávné minulosti, kdy se dětem z neznámých příčin křivily končetiny.
Prvními příznaky bývá svalová slabost, zpomalený růst, apatie či podrážděnost. Při přehlížení tohoto problému se brzy začnou kosti lehce lámat a deformovat, protože v kostech začne převažovat chrupavčitá hmota.

Nedostatek vitamínu D u dospělých

U dospělých vede nedostatek vitamínu D k onemocnění zvanému osteomalacie. Kosti se stávají křehké a lámavé kvůli nedostatečnému ukládání vápníku do kosti. Nedostatečné ukládání vápníku způsobuje jejich demineralizaci.

Hlavním zdrojem vitamínu D je sluneční záření. V kůži je přítomen jeho prekurzor (7-dehydrocholes­terol), který se díky působení slunečního světla přeměňuje na vitamin D3. Netřeba však slunění přehánět, stačí se slunci vystavit na 5-15 minut.

Vitamínu D najdeme ponejvíce v tučných rybách jako jsou sardinky, losos, sleď či tuňák, ale také i v játrech, mléku, vejcích či margarínech.

Doporučená denní dávka je okolo 5 µg denně. Zvýšený příjem vitamínu se doporučuje v průběhu těhotenství (ale pozor na předávkování, vhodné konzultovat s lékařem!), dále v období dospívání člověka a ve stáří, kdy hrozí riziko osteoporózy.

Vitamín E (tokoferol)  

Vitamín E patří mezi významné antioxidanty - pomáhá odstraňovat volné radikály z těla spolu s dalšími antioxidanty (vitamín C, vitamín A, zinek, měď, železo, selen, mangan). Vitamínem E rozumíme skupinu několika chemicky podobných sloučenin, nazývaných tokoferoly. Nejznámější a nejúčinnější z nich je alfa-tokoferol.

Tento vitamín je využíván v boji s civilizačními nemocemi jako je ateroskleróza a podporuje léčbu nemocí srdečního a svalového původu. Preventivně působí proti karcinomu tlustého střeva, prsu a vaječníků. Má příznivý vliv nejen na krvetvorbu, ale i na cévní a nervovou soustavu. Vědci uvažují o možném vlivu vitamínu E na snížení rizika infarktu a mrtvice. Dále urychluje proces detoxikace jater, a tak pomáhá snadněji odbourávat škodliviny. Využívá se i při problémech s plodností, s menstruačním cyklem a při opakovaných potratech.

Nedostatek vitamínu E není příliš častý, vyskytuje se zejména při genetických a metabolických chorobách (cystická fibróza, steatorhea, abetalipoprote­inemie). Příčinou bývá porucha vstřebávání tuků či chronické onemocnění jater.
Pozorovatelnými příznaky nedostatku tohoto vitamínu bývají poruchy zraku a chůze, celková únava, suchá kůže, záněty v trávicím traktu, drobné nervové poruchy a špatné hojení ran. V případě že organismus vitamín E postrádá, dochází někdy k poruše vaječníků, která může vést až k neplodnosti. Negativně působí také na červené krvinky, protože zkracuje jejich dobu života a v extrémních případech vyvolává anemii.

Velké množství vitaminu E nalezneme především v semínkách - v ořechových jádrech, pšeničných klíčkách, máku, sóji, sezamu, slunečnici, ovesných vločkách a v rostlinných olejích. Doporučuje se proto konzumovat celozrnné pečivo. Významné množství se také nachází v játrech, vejcích, králičím a vepřovém mase.
Doporučená denní dávka se pohybuje okolo 12,5 mg denně. Zvýšený příjem se doporučuje v těhotenství a stáří.

Vitamín K (fytochinon)  

Vitamín K hraje nepostradatelnou roli v zástavě krvácení, protože se spolupodílí na vytváření faktorů nutných pro správné srážení krve. Díky těmto faktorům mohou krevní destičky včas vytvořit v místě poranění krevní sraženinu a zabránit tím vykrvácení. Spolu s vitamínem D se podílí na vývoji a stavbě kostí.
Vitamín K se skládá ze tří složek - K1, K2 a K3.

Nedostatek vitamínu K v organismu se v našich zeměpisných šířkách téměř nevyskytuje.

Vitamín K totiž vytvářejí hojně bakterie v tenkém střevě a pokryjí tak až polovinu denní potřeby, druhou polovinu přísunu tohoto vitamínu pak zajišťuje potrava. V případě nedostatku vitamínu se prodlužuje doba krvácení z důvodu poruchy srážlivosti krve. Na těle člověka se vytvářejí krevní podlitiny a modřiny bez jakékoliv příčiny. Nedostatkem vitamínu K mohou trpět lidé s onemocněním jater a kojenci.

Tento vitamín nalezneme ve špenátu, salátu, luštěninách, rajčatech, bramborách, mrkvi, květáku, kapustě, zelí, brokolici, šípku, kopřivách a v jahodách. Nachází se i v játrech, rostlinných olejích a v mase.

Doporučuje se denní dávka 0,001 mg na kilogram hmotnosti.

Diskuse o nedostatku vitaminu

• Pocení hlavičky a nedostatek vitaminu D