DISKUSE, Popis, Rizikové faktory, Prevence, Příznaky, Léčba, Pomoc, Komplikace
Popis plicní embolie
Plicní embolie (PE) je obecné označení pro obstrukci (překážku) v plicním tepenném (arteriálním) řečišti většinou krevní sraženinou (vzácně jinou hmotou), která je přinesena krevním proudem.
Původem plicní embolie je z 80-90% akutní žilní trombóza dolních končetin. Žilní trombóza dolních končetin je v současné době velmi častým jevem. Jedná se o vytvoření trombu (krevní sraženina – od toho trombóza) v cévách, které mají oslabenou cévní stěnu.
K tomuto oslabení dochází s postupným věkem, rodinnou dispozicí, ale také zaměstnáním ve stoje, kouřením atd. Cévní stěna žil v dolních končetinách natolik povolí, že žíly ztrácejí svojí elasticitu (pružnost), tvoří se v nich „zatáčky“, kterými je snížen průtok krve a v nich se začínají usazovat elementy krve (zvláště krevní destičky). Tyto usazeniny – sraženiny se potom náhlým zvýšením tlaku krve (například prudkým pohybem) utrhnou a spolu s krví putují tělem, až se dostanou do plic, kde se má krev znovu okysličit, a ucpou zde některou z plicních tepen.
Plicní embolie je v poslední době velmi častou pooperační komplikací po velkých operacích – břišních, pánevních a dolních končetin (nejčastěji v období 1-2 týdny po operaci), když pacient v tomto období náhle zkolabuje, v první řadě je třeba myslet na plicní embolii.
Plicní embolie je jednou z dalších chorob, která se velmi rychle může vymknout kontrole a nastává smrt pacienta. Embolem v plicní tepně dochází k hypoxemii (nedostatek kyslíku v tkáni), tím se vyvolá tachypnoe (zrychlené dýchání) a tím následuje hypokapnie (snížená hladina oxidu uhličitého v těle – při rychlém dýchání se více vydýchá než vdechne).
Při chronických onemocněních srdce je možným projevem nejen akutní embolie plic, ale i chronická embolizace (ucpání cévy embolem), kdy zejména do řečiště malých a středních plicním cév vnikají malé emboly, častým opakováním tohoto stavu pak vzniká chronické plicní srdce (cor pulmonale chronicum).
Ze zbytku procent může plicní embolie vzniknout jiným druhem materiálu než krevní sraženinou. Z těchto materiálů to mohou být nahromaděné nádorové buňky, dále plodová voda – dříve častá komplikace při těžkém porodu, cizí tělesa – obvykle to bývají kousky z materiálu při podávání infúze, syndrom tukové embolie – velmi nebezpečná komplikace, zvláště při těžkých frakturách velkých kostí nebo ortopedických operacích a vzduchové embolie, jež mohou vzniknout například při úrazu krku s poraněním velkých žil či jako komplikace chirurgických výkonů.
Rizikové faktory plicní embolie
Rizikovými faktory plicní embolie jsou především již prodělaná nebo nynější onemocnění. Patří sem hlavně žilní trombóza dolních končetin (vzácně může být u horních končetin či v dutinách pravého srdce).
S tím souvisí vysoký věk, rodinné dispozice a především kouření. Dále pak nezdravý životní styl s nízkou pohybovou aktivitou, častým a dlouhým stáním.
To vše s sebou nese rizika vysokého tlaku (hypertenze), aterosklerózy (zúžení cév usazováním především tuku), které vedou k žilní trombóze a tím i k plicní embolii.
U žen je velkým rizikovým faktorem užívání hormonální antikoncepce a kouření cigaret zároveň pro žilní trombózu dolních končetin. Mezi rizikové faktory patří i těhotenství.
Prevence plicní embolie
Základní prevencí je udržování zdravého životního stylu – vyvarování se obezity, nekouřit, jíst hodně ovoce a zeleniny, aktivní sport – a vyvarovat se dlouhému stání.
Pokud stát musíte (například v zaměstnání) je dobré se často procházet a cvičit si s nohama a občas si je promasírovat.
Další částí je u již projeveného náznaku žilní trombózy v dolních končetinách dodržovat pokynů lékaře a užívání léků s proti srážlivými účinky (v nemocnici je nejběžnější Heparin, pacienti doma užívají Warfarin – pacienti s těmito léky musejí být pravidelně kontrolováni krevními testy, jelikož při vyšších dávkách by mohlo dojít k vykrvácení).
Těmito základními úkony je možné se vyvarovat utrhnutí trombu, který projde až do plic. Těsně před operací se jako prevence používají elastické stahovací punčochy, které se sundají při prvních krocích po operaci. Dávají se, protože chirurgický výkon je jednou z dalších příčin plicní embolie. Stahovací punčochy se používají i dlouhodobě při rozsáhlé žilní trombóze dolních končetin.
Příznaky a projevy plicní embolie
Plicní embolie se vyznačuje ostrou, řezavou bolestí v hrudníku, která je při ucpaní malým trombem lehce lokalizována – pacient ukáže přesné místo bolesti a tím i místo obstrukce (překážky). Při velkém trombu je bolest spíše rozsáhlá do prostoru.
Pacient cítí velkou úzkost a stres, což vyplývá z jeho obavy o život, jelikož se mu špatně dýchá. Dalšími příznaky jsou dušnost, hemoptýza (vykašlávání krve), hypotenze (nízký tlak krve), tachykardie (zvýšená srdeční frekvence), bledost až cyanóza (promodrání – hlavně u velkého embolu), náhlá ztráta vědomí, zvýšená náplň krčních žil, pocení.
Při masivní plicní embolii dochází k srdeční zástavě nebo šoku.
Méně vyznačené příznaky obvykle znamenají menší procentuální postižení plic, a tím i větší naději k vyléčení.
Lékaři diagnostikují chorobu zobrazovacími metodami jako je – elektrokardiogram (EKG), rentgenové vyšetření (RTG), počítačová tomografii (CT) – nebo rozborem krevních plynů. Na zobrazovacích metodách je prospěšné, že se přesně určí poloha embolu či se vyloučí tato diagnóza. Při nepomáhání farmakologické léčby pak slouží k přesné lokalizaci při operaci.
Léčba plicní embolie
První léčba většinou začíná při příjezdu rychlé záchranné služby, kdy se urychleně začíná s umělou plicní ventilací (napojení pacienta na kyslík po zavedení intubace – rourka do dýchacích cest) a léčbou farmakologickou a rychlým transportem do nemocnice. Léčba je vždy v rukou lékařů v nemocnici. V domácím prostředí obvykle sami těžko můžeme rozpoznat plicní embolii a už vůbec ne ji sami vyléčit.
V léčbě má nepochybně zásadní význam aplikace tlumivých dávek silných analgetik (léky proti bolesti), protišoková léčba, inhalace kyslíku, fibrinolytická léčba (rozrušení embolu léky ředícími struktury embolu) v poslední řadě se přichází s chirurgickou léčbou, kterou je embolektomie (odstranění embolu vyříznutím).
Jak si mohu pomoci sám
Pokud člověk sám rozpozná na sobě nebo na osobě v jeho okolí příznaky plicní embolie, musí neprodleně zavolat rychlou záchrannou pomoc, zabezpečit protišoková opatření a tlumit bolest.
Při velkých operacích se na vzduchovou plicní embolii vždy pamatuje. První pomocí na sále může být správné polohování pacienta. Důležité u vzduchové embolie je polohovat pacienta do polohy na levém boku a hlavou dolů, aby se vzduch hromadil v pravé síni srdce, odkud ji pak může lékař nejlépe odstranit odsátím.
Předcházet lze po operacích rychlou rekonvalescencí, cvičením, používám antiagregancií v léčbě (anopyrin, warfarin – protisrážlivé účinky).
Komplikace plicní embolie
Onemocnění těžkou neboli masivní embolií zvyšuje pravděpodobnost úmrtí až na 30%.
Komplikací mohou také být krvácivé stavy při antikoagulační léčbě (antiagregancia – viz výše), která mohou rozředit krev a vést k nezastavitelnému krvácení. Poté i malá ranka, běžně neohrožující život, může být příčinou vykrvácení.
Některá chronická onemocnění srdce a cév vedou k chronickému nebezpečí a opakované plicní embolii.
Diskuse
Další názvy: embolie, PE, akutn plicní embolie, chronická plicní embolie, embolie plicnice
Nevíte si rady? Zeptejte se v diskuzi nebo položte otázku do poradny lékařů.