DISKUSE, Popis, Příčina, Rizikové faktory, Příznaky, Léčba, První pomoc, Komplikace
Popis pneumotoraxu
Pojem pneumotorax znamená vniknutí vzduchu do hrudníku, do prostoru mezi poplicnici a pohrudnici. Tento prostor, odborně nazývaný pleurální (pohrudniční) dutina, je za normálního stavu uzavřený a najdeme v něm podtlak. V případě porušení celistvosti se vyrovnává podtlak v hrudní dutiny s tlakem atmosférickým, plíce se smrští a přestává se podílet na dýchání.
Příčina pneumotoraxu
Většina lidí si pod slovem pneumotorax představí díky akčním filmům poraněného muže s dírou v hrudníku (nejlépe po kulce). Jejich představa je však částečná - existuje totiž pneumotorax otevřený, uzavřený a záklopkový. Uzavřený je definován jako jednorázové proniknutí vzduchu do pohrudniční dutiny, otvor se poté ihned uzavřel a další komunikace s vnějším prostředím neprobíhá. Pro otevřený pneumotorax je typická stálá komunikace mezi pohrudniční dutinou a vnějším prostředím. Záklopkový neboli ventilový pneumotorax je takový, kdy se rána při nádechu pootevírá a při výdechu uzavírá. Kus natržené tkáně brání výstupu vzduchu, který se v pohrudniční dutině hromadí a stále přetlačuje mediastinum ke zdravé straně. Je mnohem nebezpečnější než pneumotorax otevřený.
Zajímavostí je, že se dříve záměrně způsobený pneumotorax využíval k léčbě tuberkulózy a dalších plicních infekcí.
Rizikové faktory pneumotoraxu
Pneumotorax dále rozlišujeme spontánní, úrazový (traumatický) a iatrogenní. Spontánní vzniká nejčastěji jako následek plicních chorob jako je chronická obstrukční plicní nemoc nebo cystická fibróza. Může se také vyskytnout u mladých vysokých chlapců, kteří mají výskyt pneumotoraxu v rodinně. Úrazový pneumotorax vzniká proražením hrudníku, poraněním jícnu a průdušek nebo díky zlomeninám žeber. K iatrogennímu pneumotoraxu dochází při invazivních vyšetřeních, mezi které patří například akupunktura, opichy páteře, katetrizace podklíčkové žíly, hrudní punkce či transparietální aspirační biopsie.
Pacienti s Marfanovým syndromem mají zvýšené riziko opakujícího spontánního pneumotoraxu.
Příznaky pneumotoraxu
U postiženého se nejčastěji objevuje bolest na hrudi, kašel a respirační potíže. Můžeme sledovat také jasně vytékající zpěněnou krev z rány. Jedním z dalších příznaků je zvuk unikajícího vzduchu.
Při záklopkovém pneumotoraxu je přítomná bledost, cyanóza, tachykardie (zvýšená tepová frekvence) a hypotenze (snížení krevního tlaku).
U pneumotoraxu na levé straně může dojít k podobným příznakům jako u koronární příhody.
Léčba pneumotoraxu
Otevřený pneumotorax si žádá rychlou první pomoc. Vzniká proražením hrudní stěny bodnutím, střelnou ranou nebo jinými tupými poraněními. Situace bývá většinou taková: zraněný dýchá pouze jednou plící a dochází k zevnímu nebo hrudnímu krvácení.
První pomoc
- Snažíme se postiženého uklidnit, aby dýchal co nejpravidelněji. Usadíme ho do Fowlerovy polohy v polosedě s podloženými zády (jenom pokud zde není podezření na jiná poranění - například břicha).
- Nejdůležitějším krokem ošetření je zhotovení
poloprodyšného obvazu ze dvou vrstev.
Ránu překryjeme sterilním krytím v podobě čtverečku obvazu. První vrstvu přelepíme neprodyšnou vrstvou igelitu. Čtverec igelitu přilepíme pruhem náplasti jen ze tří stran. Spodní strana se nezalepuje proto, aby mohla volně odtékat krev a unikat vzduch z pohrudniční dutiny.
Pro nezkušeného člověka není lehké vytvořit funkční poloprodyšný obvaz, proto se doporučuje zhotovit plně neprodyšný obvaz, kdy se zalepí všechny čtyři strany.
- Pokud musíme postiženého uložit do stabilizované polohy, pokládáme ho vždy poraněnou stranou dolů. V případě, že bychom ho uložili tak, že by ležel na neporaněné straně, došlo by ke zhoršení dýchání zdravou plící. V případě, že pacient upadá do šoku, uložíme ho do protišokové polohy (na zádech, dolní končetiny zvednuté asi o 30 cm).
- Samozřejmostí je zavolání odborné pomoci v co nejkratší době.
- Při nedostatečném nebo žádném dýchání musíme zahájit dýchání z úst do úst a masáž srdce dle zásad první pomoci.
- Cizí těleso z rány nikdy nevytahujeme, případně ho můžeme v ráně fixovat.
Prostý spontánní pneumotorax není třeba léčit, během několika dní se vzduch vstřebá a tím se rozvine i líce. K urychlení rozvinutí plíce lze použít oxyhenoterapii nebo odsátím vzduchu hrudní punkcí. Spontánní pneumotorax většího rozsahu je nutné drenovat, což znamená postupně odsávat vzduch za nízkého tlaku. Život nejvíce ohrožuje tenzní pneumotorax a podle toho je třeba jednat. Nejprve se sníží tlak mezi pohrudnicí a poplicnicí odsátím vzduchu punkční jehlou ve 2.mezižebří a poté se provede drenáž hrudníku.
Záklopkový pneumotorax se odborně převádí na otevřený silnou punkční jehlou.
Komplikace pneumotoraxu
Mezi okamžité komplikace patří kompresivní pneumotorax, bilaterální pneumotorax, hemotorax a pnemo-mediastinum.
Kompresivní pneumotorax je velmi závažný problém, kdy vzduch nemůže během výdechu unikat jako obvykle, protože se zde vytvoří mechanismus zpětného ventilu. Zvyšující se tlak utlačuje plíci a srdce.
Na obou plicích dochází k bilaterálnímu pneumotoraxu. Je nutná hrudní drenáž a odsátí vzduchu z obou pleurálních dutin.
Pokud k sobě přilne pohrudnice a poplicnice a jedna z nich se při pneumotoraxu přetrhne vzniká hemotorax. V pleurální dutině dochází ke krvácení.
V případě, že vzduch pneumotoraxu naruší tkáň mezihrudí, jedná se o pneumo-mediastinum.
Diskuse
Další názvy: PNO, Pnx
Nevíte si rady? Zeptejte se v diskuzi nebo položte otázku do poradny lékařů.