Popis poruch sexuální preference  

Poruchy sexuální preference se vyznačují dlouhodobějším abnormálním sexuálním zaměřením, které většinou vede k uspokojení jedince. Může se jednat o nejrůznější předměty, situace a aktivity.

Lidská sexualita může být dělena na tři základní skupiny, a to na sexuální identifikaci, sexuální orientaci a sexuální chování jedince. Podle těchto oblastí potom dělíme i sexuální deviace vyskytující se u lidí. K pochopení nám pomůže následující tabulka:

Homosexuální orientace již však mnoho let není považována za duševní poruchu a mezi tzv. čisté poruchy sexuální preference (parafilie) patří pouze fetišismus, fetišistický transvestitismus, exhibicionismus, voyerství, pedofilie a sadomasochismus.

Není přesně známo jaké množství jedinců je postiženo některou z výše zmiňovaných odchylek. Nicméně se odhaduje, že je to několik málo procent populace a mnohem častěji jsou postiženi muži než ženy.

Rizikové faktory a příčiny vzniku onemocnění  

Na vzniku těchto odchylek se bezesporu podílejí jak faktory genetické, tak i faktory psychosociální. Z genetických faktorů je to obzvláště fakt, že je-li některou z deviací postiženo jedno z jednovaječných dvojčat, riziko postižení druhého je velice vysoké. Z psychosociálních faktorů jsou pak popisovány některá kritická období v životě jedince, která se mohou vysoce podepisovat na rozvoji některé z deviací. Mezi tato období patří například puberta, kdy jisté zážitky mohou významně formovat sexuální vývoj jedince.

Projevy poruch sexuální preference  

Fetišismus

Podnětem pro sexuální vzrušení a uspokojení fetišisty je nějaký předmět či pouze symbol. Nejčastěji jde o spodní prádlo, kožešiny, gumové předměty apod. Velmi vzácně je objektem zájmu fetišisty věc nevábná. Jako například moč(urofilie), stolice(exkrementofilie), odpadky ( myzofilie). Mezi rarity patří fetišistická fixace na mrtvá těla (nekrofilie). Ve většině případů má tato deviace povahu pouze jakési něškodné libůstky, realizované především v autoerotických představách. Jen zřídkakdy mají fetišisté se svoji poruchou nějaké problémy (například krádeže spodního prádla a podobně).

Fetišistický transvestitismus

Nejčastěji se jedná o muže, kteří se k vyvolání erotického vzrušení převlékají do ženského prádla a šatů. Toto počínání není však spojeno s touho změny vlastního pohlaví, jako je tomu u transsexuálů.

Exhibicionismus

Postižený má trvalou tendenci odhalovat svůj genitál před cizími lidmi (většinou před opačným pohlavím). Exhibicionista se nesnaží o verbální ani fyzický kontakt se svým objektem uspokojení. Tato sexuální odchylka je jednou z nejrozšířenějších deviací a mnohem častěji jsou postiženi muži než-li ženy.

Voyerismus (skoptofilie)

Jde o nutkavou tendenci pozorovat jiné lidi při erotických i mimoerotických aktivitách (například převlékání, močení atd). Stejně tak jako u exhibicionismu, postižený nemá touhu navazovat s objektem svého zájmu kontakt.

Pedofilie

Jde o sexuální orientaci na prepubertální dětské objekty. Toto zaměření může mít povahu jak heterosexuální, tak i homosexuální. Většina pedofilů je však schopna erotické reakce i na objekty zralé. Způsob vyrovnání se s touto deviací je u různých lidí odlišný. Někteří jedinci tuto svoji odchylku zcela popřou a potlačí (to se pak může projevit v uměleckých dílech nebo vynikajících výsledcích při práci s dětmi). Jindy se pedofilní odchylku nepodaří potlačit a pedofil tak ke svému uspokojení dospívá nejčastěji pomocí masturbace nebo nekoitálními praktikami s nedospělým objektem. Ke genitálnímu spojení dochází velice zřídkakdy.

Sadismus

Předmětem erotického zájmu je u sadisty agresivita k sexuálnímu objektu. Sadismus lze rozlišovat na sadismus fetišistický, kdy je deviace spíše povahy fantazijní; dále pak sadismus pseudopedagogický, kdy je kladen hlavní důraz na poslušnost a disciplinu. Sadista v tomto případě drezúruje objekt svého sexuálního zájmu a vyžaduje od něj absolutní poslušnost. Posledním typem sadismu je pak agresivní sadismus, kdy obět je brutálně napadena a je donucena k pohlavnímu styku. K agresivním sadistům patří většina sériových sexuálních vrahů.

Masochismus

Masochisté jsou sexuálně vzrušeni agresivitou vyvíjenou vůči jejich osobě. Může jít o agresivitu jak fyzickou, tak i psychickou. Jde vlastně o opak sadistů.

Léčba poruch sexuální preference  

Terapie jedinců s parafílií spočívá především v psychoterapii. Postižený jedinec je poučen o své sexuální odchylce a terapeut se převážně snaží o to, aby se parafilik naučil se svojí deviací žít a nedocházelo z jeho strany ke konfliktům s veřejností. Cílem je naučit pacienta náhradním formám sexuálního ukojení, které nejsou konfliktní.

Někdy je však nutno přistoupit k opatřením, která mají za úkol utlumit sexuální pud jedince. Toho se v dnešní době dosahuje podáváním preparátů obsahujícím antiandrogeny a gestageny. Taktéž je prokázán účinek lithia. U obzvláště nebezpečných případů je doporučeno provedení chirurgické kastrace. O tu však pacient musí požádat sám.

Komplikace poruch sexuální preference  

Ve většině případů, žijí jedinci postiženi některou ze sexuálních deviací poklidným životem. Jejich abnormální sexuální preference jsou uspokojovány převážně ve fantazijích a nebo se jedná o malé, neškodné „libůstky“. Problém však vzniká ve chvíli, kdy deviant svoje potřeby již nedokáže potlačovat a jedná se o preference přesahující meze zákona. Poté dochází ke konfliktům s okolím a je nutný zásah policie a psychiatrů.