Vůbec jsem netušil, že mám svrab. Nejdříve jsem měl totiž takový „kousanec“, vypadalo to jako štípnutí od blechy, na předloktí. Sice to svědilo, ale neškrabal jsem to a namazal si to Fenistilem. Přestalo to, tak na tři týdny. Potom to začalo zase svědit, a to už jsem měl i takovou vyrážku na koleni. Ta už svědila o hodně víc. Přemýšlel jsem, co jsem snědl, podle fotek, které jsem procházel na internetu, to nejspíš měla být alergická reakce na jídlo. Mazal jsem to dál Fenistilem, Bepanthenem, co mi doporučila známá a polykal Zyrtec. No nic moc zázračného se nedělo a já nemohl kvůli svědění spát. Už jsem se odhodlával ke kožnímu, ale dal jsem přednost návštěvě veteriny se svým nemocným psem. Má autoimunitní onemocnění, kdy mu vypadává kromě jiného srst a v těch holých místech se mu udělaly takové krvavé boláky. No a veterinář udělal stěr z těch míst a sdělil mi, že má svrab. Tak jsem se zeptal, jestli je to nakažlivé i pro mě a jestli ty záhadné svědící pupínky s tím mohou souviset. Správná odpověď je ano a ano.

Normálně do diskuzí nepíšu, ale po půlročním boji s touto zákeřnou potvorou, bych se rád podělil o své zkušenosti.
Vše začalo loni v srpnu, kdy mě začaly svědit stehna. Když jsem si dával 1 + 1 dohromady, došlo mě, že jsem tuhle mršku chytl zřejmě v Praze v MHD, kde jsem byl asi měsíc zpět - kontakt kůže na stehnu (bylo léto a měl jsem kraťase) a sedačkou v hromadné dopravě. Nikdy nevíte, kdo tam seděl před vámi, navíc tahle potvůrka přežije i několik dnů bez hostitele, čili člověka.
No, pokračovalo to několika rozškrábanými boláky na penisu. Zašel jsem si k obvodní doktorce, ta si myslela, že je to nějaká alergická reakce. Po asi měsíci neúspěšné léčby mě přeposlala na kožní, kde tedy první vyloučili pohlavní choroby a další „nádherné“ diagnózy, a vlastně další tři měsíce nevěděli, co to je. Svrab mimochodem vyloučili také, prý jsem měl absolutně atypické příznaky.

Začalo to nečekaně, polechtávaly mě oblasti lemů spodního prádla, suchost pokožky těla po hygieně. Poté dvojice pupínků v oblasti třísel, přecházelo v noční svědění. Toto inkubační období trvalo nejméně tři týdny, navštívila jsem kožní a dostala jsem sirnou mast. Kůži mě dráždila a nevěřila jsem, že zabírá. Problém spočíval v tom, že když jsem namazala celé tělo, dle doporučení, vyrážka se rozšířila do celého těla. Vykoupání čtvrtým dnem jsem pocítila ještě prudérnější příznaky a mast ubývala. Svědění bylo i po namazání, kůže nepředstavitelně podrážděná.

Začala jsem jsem aplikovat solfatan koupel, zinkovou mast a koupání ve třiceti kapkách mms (aktivovaných). Nejprve se mi objevil exém spojený s autoimunitní obranou těla, tedy reakce na zákožku, exém mě vyděsil… přibývala rozdrážděná místa po těle, ale koupele mi pomáhaly. I když pupínků ubývalo, problém byl, že reakce mého těla na zákožku byla velmi iritující a svědila dále a já nevěřila, že je roztoč zabitý.

Stále jsem na sebe plácala sirnou mast dále, ale tu už jsem si z lékařské vazelíny a práškové síry namíchala sama a takto jsem ještě s Kytlichovou mastí absolvovala tři kola léčby zákožky. Bodejťby ne, vždyť tělo stále svědilo. Doléčba je horší než léčba. Postupně jsem se dopracovala k receptu, svědění zklidnit koupelí trochu solfatanu, do toho mms, potírání teatytrioil kapkami na svědivá místa v noci.T ento postup přešel po hledání v půl šálku jedlé sody do koupele a poprášit koupel solfatanem a dále po koupeli vtírat do citlivých oblastí těla leniens či tu vazelínu, občas vetřít gel proti alergiím (neúčinný).

Proti občasnému dosvědění mi zabíral 1,5 procentní peroxid vodíku smíchaný v poměru 1:1 se sodou, a i když podrážděné, svědění ubývalo a jakoby zatáhlo rány a náhle klid i v noci. Tak to snad pomůže… a přes den domazávání suchých míst pokožky těla. Méně je více, vše provádět s citem ke kůži, příliš léčivými produkty nedráždit.

Někdy v březnu mě začali nekontrolovatelně svědit ruce, bylo to k nevydržení, tak jsem zašla ke kožnímu lékaři, ten řekl, že je to ekzém + kopřivka, dal mi prášky proti svědění a mastičku s kortikoidy.
Po měsíci jsem měla přijít na kontrolu, za ten měsíc, se mi na rukou udělali chodbičky, a v oblasti pupku vyrážka, která byla i v oblasti hýždí, a na stehně.
Když jsem po měsíci přišla na kontrolu a ukázala svou vyrážku, tak se lékař zhrozil a řekl, že si myslí že se jedná o svrab, aby to potvrdil poslal mě do nemocnice na testy. Kde mi 4 minuty rozleptávali 3 místa lihem, a poté seškrábli kůži, po hodině zkoumání to potvrdil i lékař v nemocnici, SVRAB.

Opravdu neviditelné monstrum, které vám dokáže totálně znepříjemnit život, včetně obrovské psychické zátěže!

Asi před dvěma lety jsem to chytla někde mezi lidmi a dodnes s tím bojuji. To je už více jak dva roky! Kožní lékař se podíval na vyrážku nějakým přístrojem a usoudil, že jde spíše o kousance od blechy, protože zákožku svrabovou tam neviděl
a pupínky byly krvavé se strupem. Jednak jsem ale pupínky určitě rozškrábala, když
svědily a možná, že mě mezi lidmi ještě navíc kousla blecha, ale ta zmizí.

Já ale po krátké době měla jasno - svědivé červené pupínky střídavě na různých místech těla, žádné krátké šedivé chodbičky, ale až 15cm dlouhé krvavé čáry, možná moje vlastní škrábance, ale 100% jisté to není. To, co mám, je tzv.svrab mytých a ten je opravdu nevyzpytatelný a těžko diagnostikovatelný. Také není pravda, že právě tento druh svrabu šíleně svědí, ano, občas někde na těle, ale jinak přes den ani v noci nemám velké problémy. Hlavní problém je estetický a i když mám jen vždy několik pupínků, musím s tím tvrdě bojovat, jinak se mi to rozleze ve velkém po celém těle.

Tvrzení, že tohoto svinstva se dá celkem lehce a rychle zbavit, bohužel neplatí vždycky a při léčbě pravděpodobně záleží i na mnoha jiných faktorech, než které nám uvádějí odborníci. Dle mého je výzkum této dotěrné a zákeřné infekce značně zastaralý, povrchní a neúplný.

Mastí obsahující permethrin jsem se v průběhu těch více jak dvou let mazala celá už jistě 10-15×, denně měním lůžkoviny i osobní prádlo, peru a suším vše min. na 70 stupňů, dokonce mám i občas možnost odjet z bytu na delší dobu pryč,
takže ty potvory musí nutně vychcípat tam,kde se na ně nedostanu nebo zapomenu.

Ale bohužel, když už vše vypadá, že to zmizelo, za pár dní se opět objeví jeden či několik pupínků a můžu začít znova nebo spíše pokračovat v boji s větrnými mlýny. Že bych právě já byla tak extrémně náchylná na tuto infekci, že stačí někomu jen podat ruku a už to mám, o tom silně pochybuji. Spíše to zvířátko bude mnohem komplexnější a ve svém životním cyklu a vývoji daleko složitější a odolnější,než
páni experti doposud vyzkoumali.

Malé svědivé pupínky, které zpočátku mizely.

Začátkem října se mi udělal malinký pupínek na kotníku, hodně to svědělo, ale vždy zmizelo. Následně se to začalo rozlézat na stehna a lýtka, myslela jsem, že mám jen podrážděnou kůži z holení nicméně šla jsem k doktorovi - kopřivka a léky na alergii.

Stále to nezabralo, šla jsem tedy na kožní - ekzém, predepsany kortikoidy. Šla jsem raději ještě na alergologii - též ekzém, predepsány jiné kortikoidy. Po cca dvou měsících co mě všichni odborníci léčili na ekzém se mi vyrážka šíleně rozlezla hlavně oblasti podpaží, loketní jamky, meziprsti, třísla, břicho, nohy, nemohla jsem spat, opravdu něco šíleného.

Šla jsem tedy znovu na kožní, ale k jiné paní doktorce a ta se úplně zhrozila, když mě uviděla, diagnóza jasná - svrab. Myslela jsem, že mě omyjou já a svrab, to by mě nikdu nenapadlo, člověk se snaží být čistotný jak může a pak tohle. Nicméně jsem byla ujištena, že svrab už dávno není nemocí špinavých lidi.

Pro rozsah jsem byla poslána do nemocnice, kde mě dva dny mazali sirnou mastí. Dostavilo se okamžité zploštělení pupínků a svědění už nebylo tak intenzivní. Doma jsem se ještě pro jistotu namazala infectoscabem, kterým se musela přeléčit celá rodina. Jinak se každý den myju tea tree mýdlem a postižená místa mazu belogentem.

Doma je třeba vysát všechny koberce, čalouněné plochy. Vše jsem vyprala na 60, vyžehlila a nepouživala tři dny. Postel a zkrátka všechno v domě jsem vydrhla desinfekcí, autem jsem též tři dny raději nejezdila. Teď se mi konečně po dvou měsících ulevilo a můžu spát.

Pupínky viditelně ustupují a snižuje se intenzita svědění. Prý svědit to může i několik týdnů po léčbě, takže nezoufejte. Důležité je, aby pupínky pomalu mizely a nedělaly se nové! Opravdu bych tohle nikomu nepřála a je mi zle z našeho zdravotnictví. Opravdu nechápu, jak v dnešní době lékaři nedokážou určit přesnou diagnózu s nechají pacienta dojít do takové fáze.

Pro všechny, kdo máte podezření na svrab - běžte na kožní a nenechte se odbýt - klidně si vyžádejte ster z pupínku a hlavně pevné nervy a dodržení všech pravidel.

Přidávám se do diskuze, abych varovala všechny, kteří mají staré rodiče, u kterých není možná ze zdravotních důvodů každodenní hygiena. Můj otec byl hospitalizován v LDN a po třech měsících byl propuštěn do domácí péče ke své manželce, taky nemocné, která prodělala mozkovou mrtvici a nebyla se schopna o svého manžela postarat, nicméně chtěli být spolu v domnění, že to jsou jeho už poslední dny.

Péče tudíž jim byla zajištěna přes sociální služby a třikrát denně chodily pečovatelky, které otce přebalovaly, koupaly. Maminka osobní hygienu zvládala více méně sama, koupání zajištovaly i jí pečovatelky. Odpoledne po práci jsem docházela do jejich domácnosti já, kde jsem uklízela, prala, nakupovala a starala se o všechny úkony spojené s vedením domácnosti.

Bohužel nás nikdo nevaroval, že u takto postiženého člověka, který je utlumován léky na hlavu (otec trpí středně těžkou demencí), a který už není schopný rozpoznat, že jeho tělo je napadeno parazity, teprve až po dvou měsících se projevilo svědění u mé maminky, která ho krmila, dotýkala se ho. Odpoledne jsem otce krmila já, převlíkala jeho postel.

Můj muž tam téměř nechodil a pokud už, tak jenom něco podal, nebo předal. S péči mi sem tam pomáhala dospělá dcera, která za prarodiči chodila jednou týdně, a to jenom za účelem nákupu většinou. Nicméně se taky jak s babičkou, tak i s dědečkem přivítala.

Kožní lékařkou byl diagnostikován mamince svrab a potažmo i u mne. Já žádné svědění neměla, jediné, co jsem zaregistrovala, tak tři pupínky se mi udělaly na kotníku.
Vzhledem k této diagnoze byla okamžitě zastavena veškerá služba poskytována pečovatelkami, bylo nutno zajistit převoz obou rodičů na infekční oddělení do nemocnice.

Já i můj muž i dcera zrovna proděláváme odsvrabovací kůru, a mohu Vám říci, že jsem nastudovala tolik materiálu, že umím už rozeznat samici, larvy i vajíčka toho odporného parazita. Pokud si nejste jistí, zda ho máte, či nikoliv a je vám trapné jít ke kožnímu, poznáte to tak, že si do horké koupele nakapete olejíček tea tree a 20 minut se koupete. Pak se vydrhnete žínkou a gelem taky s přísadou tea tree. Pak vylézt z vany a nevypouštět vodu, na povrchu po chvilce budou plavat takové jakoby černé tečky. Když vanu vypustíte, některé zůstanou na povrchu dna vany. V tomto případě mažte ihned ke kožnímu, neboť se toho nezbavíte pouze s mastí Infectoscab, pokud jde o lehčí formu svrabu, nebo se sírovou mastí, která se vyrábí přímo v lékárně.

Takže nejdříve se nahřát ve vaně, pak osprchovat, a namazat tou mastí od krku, i za ušima a celé tělo. Mazat se musíte rukami, nepoužívejte rukavice, protože je nutno i namazat samotné ruce, včetně meziprstí jak u rukou i nohou. Lehnete do postele na bílé prostěradlo (bavlněné, které se používá v nemocnici) a ráno uvidíte „tu spoušť“. Hafo mrtvých zákožek svrbových, larev a podobně… Okamžitě převlíknout celou postel, dát to prát na 60 stupňů a jít se vykoupat. Pokud je to lehčí forma, stačí udělat jednou, já už musím opakovat.

Varuji, svrab se přenáší i pohlavním stykem, takže byť partner nemá žádné příznaky svrabu, opravdu aplikujte Infectoscab i na něj. Manžel tvrdil, že ho nemá, přeci jenom jsem ho namazala a když na prostěradle viděl ty prevíty, teprve až pak začal vyšilovat.
Takže okamžitě si vzal dovolenou taky, jako já a odsvrabovací kuru provadíme společně.

Mohu říci, že po téměř třiceti letech manželství nás společná touha se zbavit svrabu velmi sblížila, kdy jeden druhého natíráme tak důkladně, abychom nevynechali jediné místečko na kůži kromě hlavy a obličeje, abychom se toho šíleného parazita zbavili nadobro. Vychovali jsme tři děti, ale takto důkladně jsme se nevěnovali jeden druhému už hoooodně dávno. Pevně věříme, že zvítězíme, ale mám v plánu hodně dlouho používat pouze bavlněná prostěradla, abych nabyla jistoty, že tam nic není.

Vyrážky a svědění.

Vyrážky, hlavně v oblasti břicha, silné svědění hlavně v noci.

Ahoj, jsem studentka zdravotnické školy. Byla jsem na praxi a začly se mi objevovat na bocích pupínky. Bylo před Vánocemi, tak jsem to neřešila. Trošku to svědilo, ale dalo se to přežít. A proč si taky ničit svátky, že. 

No a po svátcích se to dalo vydržet, ale říkám si, radši s tím někam zajdu. Šla jsem ke své praktické lékařce. Ta se na mě podívala a říká: „Máte kopřivku, dáme injekci proti svědění a léky a to bude dobrý.“

Tak jsem dostala injekci, papala tablety ale nepomohlo to. Tak jsem sama v domnění zkoušela vysazovat potraviny, které by mi mohly vadit. Pořád nic, 10. února si říkám, jdu na kožní. Přijdu za lékařkou: „Máte svrab! A poslední dobou ho přibývá.“ Napsala mi recept na mastičku, dala pár rád.

Nejprve jsem zkusila pár babských rad, protože u nás v lékárně neměli mast a pomohlo mi naložit se na 10-15 minut do hodně teplé vody, potom se osušit a potřít octem. Mužů vám říct, že jsem se po 14 dnech jsem se vyspala (v noci jsem se budila, jak mě svědilo celé tělo).

Další den mi došla mastička, ale pro mě začáteční léčba byla stejná. Tentokrát jsem se jen hodně napařila ve sprše, potom ocet, nechat působit, dokud bude štípat. Spláchnout a omýt se normálním sprchovým gelem. Na noc jsem se namazala mastí. A mám dál v plánu někdy v neděli prodělat „octovou techniku“.

Dnes je pátek, dva dny od diagnózy svrabu, nic mě nesvědí. A jsem ráda, že jsem „v klidu“. Doufám, že jsem někomu pomohla. 

Tak bohužel i já jsem se stala obětí toho zákeřného a otráveného parazita. Přestěhovala jsem se od rodičů k příteli, kde mě asi po 4 týdnech začaly po vlezení do postele svědět hrozně nohy a poté po i koupeli. Pupínky žádné, pouze velké modřiny, asi po třech týdnech jsem navštívila doktorku, ta mě poslala na vyšetření ke kožní. Svrab vyloučili, a tak mi dali Xyzal na alergii.

Jenže svědění nepřestávalo, ba naopak, intenzita byla větší a větší a po těle jsem měla samý pupínek. Tak opět ke kožní a ta, že mám bohužel svrab. Klasika, napsala mi mast ze síry a doma začala dezinfekce, praní, žehlení a každý den převlékání postele. Po masti se mi na tři dny ulevilo a začal proces úklidu - znovu vše vyprat, pračka se mi nezastavila, vše vyžehlit, znovu ošetřit postele a gauč - vzala jsem to vysavačem a parní kachnou a šup na balkón, věci do pytlů, boty a bundy jsem nechala několik dní venku…

Byla jsem OK rodina i přítel také, i syn - záhadné, že to oni vůbec od začátku neměli. Jenže úleva byla pouze na 14 dní a pak se mi to vrátilo a začalo to nanovo. Někde nastala chyba, ale opět jsem to měla jen já, ač jsem spala u rodičů v posteli a s přítelem u nás doma, kde k nám chodí i syn. Tak zase opět mast, ale ta nezabírala, tak jsem použila slivovici, tea tree, čerstvou aloe vera, sauna a solárko a do dvou dnů byl svrab pryč.

Držím všem palce, je to hodně na psychiku, ale nesmíte se dát!

Pracuji jako řidič autobusu a od někoho jsem chytil svrab. Přenos penězi. Po týdnu hrozný svědění, pupínky jako malý bradavičky, praskaly až do krve.

Léčba rychlá - rady mojí babičky. Koupil jsem si domácí slivovici, půl litr, 58% po sprše a důkladným osušení jsem se pořádně namazal kůži v postiženým místě a potom po celým těle, a ejhle, klidná noc. Opakováno denně 4 krát za sebou a je klídek.

Věci vypraný, vyvářka, pokud to šlo, a žehlení a je po problému. Jo, slivovice se u nás v rodině hojně užívala i na jiná bolístka, tak přeji příjemnou léčbu, ne vnitřně, ale venkovně - pořádně vetřít do kůže.

Strašně svrbenie a vyrážky, jazvy, také ako keby uzliny pod kožou.

Popisovat nemusím - jde o nepříjemnou, svědivou záležitost.

Chytili jsme svarb s přítelem, použili jsme Infectoscab a nejdříve to zmizelo,
avšak po měsíci se vrátil. Dále píšu, co zabralo mně.

Zdravím taky jsem chytl svrab v nemocnici v Řecku, kde jsem ležel po bouračce. Přivezl jsem si ho i do Čech.

Všichni známí se mi smějí, ale rozhodl jsem se podělit o mé zkušenosti. Na kožním jsem byl již třikrát. Dlouho mě svědilo v letním období kolem pupku, tak jsem myslel, že z tepla. V srpnu jsem se začal budit, silné svědění celého těla, drbal jsem se jako blázen. To mě poprvé napadlo, že by to mohl být svrab. Při návštěvě kožního jsem dostal informaci, že to na svrab nevypadá a už nemusím chodit na kontrolu, že to zmizí do 6 týdnů samo. Další měsíc jsem nemohl spát a znovu navštívil jiného kožního lékaře. Paní doktorka mi dala mast Infectoscab, že tím prý nic nezkazíme, pokud to neustoupí, mám znovu přijít. Svědění zčásti ustoupilo, ale pak začalo v noci znovu. Tak jsem navštívil třetího kožního lékaře přímo v nemocnici, kde jsem očekával přinejmenším nějaký rozbor vzorku kůže atd. Opět mi byl podán Infectoscab. Využil jsem jedno balení, vše vydezinfikoval, vypral, používal Aloe Vera, Tea tree oil. Po 2 týdnech svědění ustávalo. Teď je to cca 1 měsíc po léčbě, už mi zbyl někde na těle pouze ekzém, který se prý dělá po té masti. Ale na nohách, rukou, začínají znovu pupínky. V této diskuzi jsem si přečetl příspěvek paní, která tvrdí, že i 3 měsíce po namazání mastí se u ní opět projevily příznaky, ale svrab to prý není. To mě uklidnilo a věřím, že už svrab nemám a nikdy už mít nebudu. Je to opravdu unavující a na nervy. Chci také zkusit zajít do sauny, jak tady píše jeden pán, dále si mažu tělo tea tree oilem, je to příjemné.

Příznaky: svědění, následné škrábání, cestičky na kůži a ohraničené fleky.

Doma se nám vyskytl svrabík, od lékaře jsme dostali Infectoscab a sirnou mast, nic z toho nezabíralo. Na rady ostatních jsem začala na všechno používat Savo, ani to moc nezabíralo, tak jsem tedy vyzkoušela poslední možnost a tou byl Biolit. Svrab se začal ztrácet a my začali mít problémy - dušnost, bolesti kloubů, unavenost, nechutenství, nevolnost - tohle všechno obsahuje otrava Biolitem. Takže pokud skoncovat se svrabíky touhle metodou, je nejlepší nechat pokoje minimálně 3 dny větrat a po tu dobu se přestěhovat jinam. Z vlastní zkušenosti doporučuji použít Biolit jen v úplně poslední možnosti, otrava je velice nepříjemná.

Pokud vystavíme zákožku teplotám okolo 50 °C, tak zahyne do 10 minut. Co si třeba skočit do sauny?

Před léty jsem tuto nemoc měla také a musím říct, že mám v Plzni báječného kožního lékaře, který mrkl a potvrdil podezření na svrab. Nejdřív jsem řvala jako Milka, protože nejsem žádná šmudla, ale pak jsem zjistila, že to nemusí být jen ze špíny a pustila se do boje. Co šlo vyprat na devadesát, to jsem vyprala, desinfekcí jsem vše přečistila, zbytek věcí jsem zabalila do pytlů, pořádně oblepila a nechala takto měsíc, nebo dokonce 6 týdnů, zavřené. Potvora tam nemá z čeho žít a chcípne. Na tělo jsem dostala od pana doktora jakousi mast či co to bylo a musím říct, že to pomohlo. Jen kudy jsem šla, tudy za mnou padaly šupinky. Tenkrát ještě můj malinký, asi 4letý, syn se chtěl mazlit, pochovat a já nemohla. Bála jsem se, že ho nakazím. Celý tento proces trval cca 4 dny a pak už bylo po všem. Dodnes jsem svrab opětovně neměla, tak předpokládám, že se mi podařilo ho zlikvidovat nadobro. Myslím, že je zapotřebí s každou nemocí zabojovat tak, aby se člověk cítil jako vítěz a ono to pak jde. Pokud budu stále na pochybách, že se mi to vrátí, tak se mi vrátí, jenže to já nejsem. Myšlenka je velmi silná a člověk si to dokáže pak přivolat sám!

Svrab jsem chytil od svého kamaráda, který ho chytil bůhvíkde. Stalo se tak, když mi bylo sedmnáct. Následně svrab zachvátil i mou matku a jejího přítele. Měl jsem příznaky, které zde popisují jiní - takové červené řetízky tvořené malými kapičkami (boláčky uvnitř s vodičkou). Nejvíce jsem měl zasaženy ruce, boky a méně pak břicho a nohy. Neumíte si představit, co to s vámi udělá po psychické stránce, a to prosím pěkně mi bylo ještě sedmnáct. Zrovna jsem se těšil ze společnosti jisté slečny, což jsem pochopitelně radši omezil.
Následně jsem celý byt vytřeli Savem, vyluxovali a znovu vytřeli matrace. Tenkrát nám byl naordinován Jacutin, kterým jsme se všichni po srpchování natírali. Docela to pálilo. Šaty jsme dali pytlů, to, co jsme měli na sobě, jsme samozřejmě s výjimkou spodního prádla měnili jen málo a za týden cca jsme to také zavřeli do pytlů. Asi po týdnů nastala úleva od svědění a zhruba po třech týdnech radikálnější ústup. Zřejmě poslední svůj souboj do posledního muže svedla zákožka v době, kdy už jsme si mysleli, že je po ní, a to čtvrtý týden od zahájení léčby. To o sobě dala zřejmě v poslední agonii vědět. Pak svůj souboj s Jacutinem definitivně prohrála. Rozhodně na tento zážitek nezapomenu. Zvláště na svědění, drbání a nepříjemné dotazy ostatních, co že to mám na ruce za pupínky.

Klasika - začalo to od kotníků a svědilo a svědilo, když to bylo nad koleny, tak jsem si vyrobil úplně jednoduše sirnou mast doma, protože v lékárně bez úspěchu. Po dvou dnech všechno zmizelo - jen malé stopy. Jsem na sebe pyšný.

Dost často cestuji vlakem a MHD. Za posledních pět let jsem již byl třikrát napadem svrabem. Prvé dvě léčby jsem absolvoval v nemocnici mazáním sírovou mastí s kladným učinkem. Po třetí léčbě v nemocnici sírovou mastí, jsem po měsíci opět cítil svrbění po celém těle hlavně navečer a pod peřinou. Již při pocitu, že půjdu znovu do nemocnice na čtyři dny jsem začal urputně hledat, jak svrab zničit bez návštěvy nemocnice. Mám již na svrab oslabenou imunitu, a tak jsem svrabem lehce napaden. Samozřejmě čistota, praní, žehlení, převlékání každý den bylo samozřejmostí! Veškeré rady jako Savo koupel atd. atd. jsou zbytečné a bez úspěchu. Pomůže jenom sirná mast (vyrobená specielně pro nemocnici) a věc, kterou jsem osobně absolvoval s kladných úspěchem.

Já jsem měl nedávno také jednu zkušenost se svrabem. Dostal jsem se z toho za 2 týdny, ale dalo mi to zabrat. Takže bych jen chtěl poradit těm, kteří to teď čtou a mají problém se svrabem. Já jsem se z toho dostal i bez toho, abych šel k doktorce, no musel jsem pobíhat pár lékáren, dokud jsem sehnal sírovou mast. Nakonec jsem ji sehnal, tak jsem si tou mastí každý den mazal celé tělo. Bylo to dost nepříjemné usínat s pocitem, že máte na sobě páchnoucí mast. No vydržel jsem to. Sírová mast samozřejmě pomáhala, přesto mě po namaštěným a zalehnutí pod přikrývku začali šíleně svědit nohy. Nedalo se to vydržet a musel jsem se škrábat, i když jsem nechtěl.

Pak mě napadla jedná věc, že ​​si to svědivé (už i mírně otěru) místo namažu alkoholem (já jsem měl nějakou 50% pálenku). A to byla věc, která má zachránila. V momentě, kdy jsem si to natřel alkoholem, začalo to trochu pálit, ale v momentě to přestalo svědit. Nevíte si ani představit jakou radost a úlevu mi ten nápad s alkoholem udělal. Takže tímto chci vám ostatním jen poradit, aby pokud se chcete okamžitě zbavit svědění, tak použijte alkohol - nějakou silnou pálenku. Nevím sice, jestli ten alkohol ty zákožky zabíjí (pravděpodobně ano, nebo je alespoň opije), no vím, že to svědění v momentě přestane. A pokud náhodou začne zase trochu svědit, tak to třeba zase natřít alkoholem, dokud to svědění nepřestane úplně.

Hlavně mějte pevné nervy a samozřejmě nejlepší asi bude, pokud navštívíte kožního lékaře, který vám předepíše buď sírovou mast, nebo účinnější zbraň, která je pouze na předpis, většinou s obsahem permethrinu. Během cca 14-ti hodin by měly být zákožky zničeny - aspoň ty na vašem těle av kůži. Ty zákožky na posteli, na oblečení a pod. třeba buď odstranit (vyprat při vyššími teplotami), nebo změnit pokoj a nechat tu pokoj se zákožkami v karanténě (nevyužívat ji) na cca 5 dní, aby ty zákožky zemřeli hlady. Pak by už mělo být vše OK.

Svrab jsem dostala od koupených morčat. Než jsem přišla na to, co vlastně morčata trápí, měla jsem obsypané prsty na rukou, mezi prsty a na zápěstí.

Mě dnes doktorka zdělila, že mám svrab a přítel taky. Jsem z toho na nervy, jen mě udivuje, že má dcera to vůbec nemá. Vůbec nechápu, kde jsme k tomu přišli, když je byt po kompletní rekonstrukci a nový nábytek. Dostali jsme mast a všichni jsme se natřeli.

Jak tady čtu, tak je to dost zdlouhavé léčení, píšete tu o savu a mě doktorka řekla, že mám koupit biolit na lezoucí potvory s desinfekcí a všechno tím postříkat.

Dobrý večer,

ani nevím, jak začít. Má kožní lékařka mi zjistila, že mám atopický ekzém. Mazala jsem se mastmi, které mi udělali v lékárně. Protože to nepřecházelo, navštívila jsem po třech týdnech lékaře znovu, ale jiného. Ten mi pověděl, že jde o svrab a od té chvíle mám pocit, že mám v těle něco, co tam být nemá. Dostala jsem masti s kortikoidy, Infestoscab 5% a na chvíli jsem měla pokoj, ale už to mám zase zpátky.

Nakazila jsem se od mámy, která pracuje v domově důchodců. Nejdříve jsem se drbala v noci a po pár dnech se mi na předloktí udělala nenápadná vyrážka. Neřešila jsem to. Nebylo to tak strašné. Po 14 dnech se drbal i přítel, a tak jsme zakročili. Doma máma měla ještě sirnou mast, a tak jsme se tři dny dvakrát denně mazali. Po tu dobu jsme se nekoupali, jen lehce sprchovali.

Začalo to jako ve všech zde uvedených případech. Byli jsme na chatě na horách a po návratu se mi do měsíce začaly objevovat malinké pupínky po celém těle. Z počátku jsem tomu nevěnoval pozornost, ale když mně v noci začalo budit úporné svědění, zašel jsem ke kožní lékařce. Té to bylo jasné hned a naordinovala mi „klasiku“, mast InfectoScab 5%.

Po aplikaci se mi skutečně hned ulevilo, úporné svědění hlavně v noci však neustupovalo a když jsem přišel za 14 dní na kontrolu, akci jsem musel zopakovat. Po dalších 14 dnech jsem všechno opakoval znovu (mast, praní všeho, co vyprat lze na 60°C, zvýšená hygiena).

Nakazili jsme se svrabem v psychiatrické léčebně návštěvami u příbuzných. Primářka léčí pacienty se svrabem sedativy, aby svědění zaspali a rukavicemi, aby se neškrábali. Tuto nakažlivou nemoc způsobuje mikroskopická zákožka svrabová. Je těžce rozpoznatelná pro všechny, i pro kožní lékaře. Na tmavé kůži není často nic vidět. Celá naše rodina se nakazila, jen jeden člen nikoli.

Měli jsme červené skvrny hlavně po škrábání, sem tam velké pupeny a abnormálně důkladně zkoumejte místa na těle s nejjemnější kůží, např. prsty, vnitřní i vnější lokty, podpaží, prsa, břicho, u genitálií, hýždě, vnitřní stehna, spodek stehen, kotníky, pod koleny. Všude můžete na světlé kůži vidět mini dírky menší než 1 mm a ty jsou ucpané vaší sraženou krví jako špuntem. Zákožky se totiž občas prokoušou na povrch kůže ze svých chodbiček, v nichž kladou vajíčka a kálí. Nemoc je provázená bodavým, úpěnlivým, nesnesitelným svěděním. Když se postavíte k topení, kamnům nebo vlezete pod peřinu, začnou zákožky řádit jako čerti. Většinou nejsou na krku a na hlavě.

Ještě po vyléčení máme stále sekundární nemoc - vyrážku malých pupínků, nikoli těch velkých pupenů od zákožek. Svědí to stále dost nepříjemně a téměř po celém těle, ale ne tak neskutečně intenzivně bodavě. Máme ale pocit, že nejsme vyléčeni (avšak dírky na kůži už nemáme). Také se nám po léčbě hned udělali malinké bradavičky (jako ty virové) na různých místech těla, asi rovněž sekundární projev.

K léčbě svrabu jsme použili hlavně mast na recept INFECTOSCAB za doplatek 84 Kč (338 Kč). Bez receptu nelze nic koupit, vše údajně zakázali, aby byla infekční choroba evidována v evropské statistice. Pak jsme použili SOLFATAN - prášek se sírou na koupele z lékárny volně prodejný (65-69 Kč), se sírou prý je ještě pudr - asi tekutý, a pak i mýdlo, tak to by bylo dobré zkusit. Dále jsme použili SAVO a jiné dezinfekční prostředky na tělo (slabý roztok) a na dezinfekci všeho vč. oděvů. A rovněž Genciánovou violeť (protibakteriální), kterou jsme natřeli nejvíce napadená místa. Nejlepší je ale strčit vše včetně bot do igeliťáků a dát na mráz na balkon, na dvůr, do mrazáku. Zákožka nepřežije zmrznutí. Vše navíc stále větráme a čekáme, až za 2-4 dny zákožka chcípne. Nejlepší je vše vyprat a vydezinfikovat, postele alespoň ničím nezakrývat, ani prostěradlem, postříkat dezinfekcí (SAVO, též prodávají přímo různé roztoky na veterině proti roztočům atd., např. KADOX, nemusíte sami ředit SAVO) a odjet mimo domov, třeba na chatu, k příbuzným, a vrátit se za 3-4 dny, kdy by měly být zákožky mrtvé. A v zimě nechat byt vymrznout, netopit, nechat otevřená okna, pokud můžete.

Léčba trvá dlouho, několik týdnů i měsíců, jelikož asi většina lidí má po mastičce na svrab zase jinou vyrážku, o níž píše na tomto webu další vyléčená osoba, že si vyrážku maže namíchanou mastí z lékárny. My sekundární vyrážku zatím ničím nemažeme, ale asi budeme muset, neboť nás to svědění tak obtěžuje, že se nemůžeme na nic soustředit.

Také máme se svrabem své zkušenosti. Před čtyřmi lety měla manželka na prstech příznaky svrabu, mě se objevily fleky. Střídavě jsme navštěvovali různé kožní lékaře, oběma nám naordinovali různé masti s kortikoidy. Trvalo to měsíce, účinek byl přechodný, příznaky nezmizely. Protože lékaři mi neřekli, že je to svrab a já byl přesvědčen, že je, koupil jsem si mast Jacutin. Sám jsem se tím natíral a večer jsem s natřenýma rukama hladil ženě ručky. Nevěděla, že to není jen o tom, že ji mám rád. Příznaky u nás obou zmizely. Později jsme je objevili na mladší dceři, která často chodila do matčina pokoje. Chodila si tam hrát a pak měla na tvářích štípance. Když byla máma pryč, celý pokoj jsem vydesinfikoval a zapálili jsme sirné svíčky.

Uplynuly roky, tento rok máma měla na prstech příznaky svrabu a na mé tváři se znovu objevily štípance. Po podezření jsem si obstaral mikroskop a hledal. Pak to bylo jasné. Protože Jacutin ž neexistuje, obstaral jsem si svrabicidní preparáty ze zahraničí a Stromectol. Všechno jsme desinfikovali a prali při vysokých teplotách. Máma tvrdila, že byla u lékařky a že je v pořádku. Lékaři nám ale tvrdí, že svrab do vlasů a na tváře nejde. Možná už mám ale jen podrážděnou pleť. Máma si teď častěji máčí nohy ve vodě se savem. Pokud se ještě objeví štípance, natíráme si je sirnou mastí. Je to ale těžké, protože mámu nikdo na světě nedonutí k řádné každodenní hygieně. Po debatě dostávám od bratra jen urážky, že jsem to určitě odněkud přinesl. Pracuj ale přes internet, a tak se svrab rozhodně nešíří.

Také jsem se v poslední době zhruba před měsícem a půl začal v noci budit a škrábat na rukách, kde se objevily červené skvrny a ty hlavně v klidu a mírném teple svědily. Asi po týdnu když těch skvrn začalo být víc a i na nohách, tak jsem navštívil kožní ambulanci s tím, že jsem již měl podezření, zda to skutečně není svrab. Lékařka to potvrdila a dostal jsem mast se sírou a musel si dvakrát denně mazat celé tělo.

Doktorka doporučila se nemýt a vydržet to čtyři dny a pak přijít na kontrolu. Já jsem to ale porušil tím, že jsem se dočetl, že tato nemoc nemá ráda vlhko a velké teplo, a proto jsem si hned druhý den lehl zhruba na dvacet minut do co nejteplejší vody (co tělo sneslo) a pak jsem ještě použil mýdlo a celé tělo namydlené vydrbal jemným kartáčem. Samotného mě překvapilo, jak to za dva dny zapůsobilo. I samotná lékařka se divila ústupu postižení.

Po kůře s mastí se sírou jsem dostal novou mast, která pomohla zahojování poškozených míst po napadení a škrábání a nyní jsem již v pořádku. Doba léčení mě tedy trvala necelé dva měsíce. Jaké složení mast na další léčení byla nevím, protože byla dělaná dle receptu v lékárně. Opravdu největší účinek na léčbu měla ta koupel, což mě potvrdila i lékařka, když jsem ji to vše řekl, co jsem prováděl.

Snad tato má zkušenost pomůže v léčení dalším. A není se prý za co stydět, ona prý tato nemoc není jen ze špíny, jak si někteří myslí, ale je prý také z nadměrné hygieny.

Začalo to zcela nenápadně - pár pupínků na těle. Vzhledem k tomu, že jsem matka dvou malých dětí ani ve snu mě nenapadlo, že mám svrab. Domácnost mám naprosto čistou, dokonce většina lidí o mě tvrdí, že se dá ze země i jíst.

Pupínků přibývalo a nejvíc to svědilo v noci, někdy jsem nemohla ani spát. Po asi 14 dnech se začal drbat i starší syn, a tak nezbylo nic jiného než navštívit kožní. Po sdělení diagnozy mě málem museli křísit. Napadený byl i mladší syn, protože se oba rádi válí v mé posteli. Kluci měli pár pupínků a já byla slitá skoro celá. Manžel se nenakazil, což nechápu.

Povím Vám o svém boji se svrabem. Chytil jsem svrab v červenci 2010 patrně v jednom hotýlku v severních Čechách. Dlouho jsem netušil, co to bylo. Začalo mě svědit na vnitřní straně kotníku a pak to postupovalo nahoru na lýtka, stehna, pak paže, ruce. Problém byl že jsem žádné červené fleky na kůži neměl ani jinak na kůži nic vidět nebylo.

Nejprve jsem to pokládal za poštípání hmyzem, pak jsem měl podezření na muňky, ale nic pohyblivého jsem nikde neviděl. Typicky přes den to moc nesvědilo, ale jak jsem vlezl do postele večer, tak to za chvíli začalo svědit, hrůza. Všechno povlečení jsem vypral a přidal bělící SAVO Perex na vybělení a dezinfekci prostěradla postupně se to ale zhoršovalo. Tak jsem měl podezření, zda to není alergie na to savo, nebyla.

V srpnu se začal drbat i spolubydlící, tak jsme přemýšleli, co by to mohlo být, někde na internetu jsem se dočetl, že svědění celého těla je příznak hepatitis C, ale vyšetření to neprokázalo. Byli jsme zase na začátku. To už se mi objevili na loktech, lýtkách a stehnech malé červené tečky ani ne milimetr v průměru od toho, jak jsem se pořád škrábal. Pořád jsem se prohlížel, ale kromě těch teček z rozškrábání nikde nic nebylo. A svědění se stále zhoršovalo.

Spolubydlící naštěstí objevil na zápěstí takové vlasové trhlinky a na konci malá černá tečka. Konečně to bylo jasné. Na sobě jsem nic takového neměl, ale svědilo to stále.

Těžko se mi svěřuje s takovou nemocí, byla jsem z toho v depresi, ale chci tímto upozornit na zákežnost této infekce. Chodily jsme s maminkou každý týden za její sestrou do domova důchodců v Unhošti, kde nás nikdo neupozornil na tamní výskit svrabu. Asi po dvou měsících, kdy jsme předpokládaly u maminky, které je 85 let, poštípání tplicemi, jelikož to bylo v letních měsících jsme šly k lékaři.

Po návštěvě kožního oddělení nám byl zdělen ortel - „svrab“, mě se vyskytl jen nepatrně, ale co následovalo po likvidaci svrabu jedovatou mastí, která hubí zákožku svrabovou, to bych nepřála nikomu. Ještě dnes po uplynutí 3 měsíců se u mě vyskytují svědivé pupínky, na které používám dělanou mast s framikoinem.

Jelikož jsem se každý den sprchovala, byla jsem lékařkou upozorněna, že přehnaná hygiena není na místě, abych nenervoala a byla trpělivá, nemoci již nemám, ale výskyt svědivých pupínků je u každého idividuelní. Takže kdo touto chorobou trpí, buďte trpělivý a nepoužívejte mast, která svrab hubí několikrát za sebou. Svrab již nemáte, ale prodlužujete si o další měsíce svědení, pálení až svrbění.