DISKUSE, Popis, Rizikové faktory, Prevence, Příznaky a projevy, Léčba, Jak si pomoci, Komplikace

Popis vitiliga

Vitiligo je poměrně častá získaná depigmentace (ztráta pigmentu) kůže. V 30-40% má familiární (rodinný) výskyt. Vyskytuje se u 1-2% populace, u tmavých ras častěji. Postihuje obě pohlaví stejně často, obvykle se objevuje mezi 20. až 30. rokem věku. Název pochází z latiny ze slova vitium, což je vada a vitelis, znamenající bílou barvu.

Choroba vzniká následkem zániku kožních buněk (melanocytů), které produkují kožní pigment - melanin, jenž dává naší pleti určitý tón. V důsledku toho vznikají kdekoli na kůži těla ohraničená ložiska bílé barvy. Ta se mohou vyskytnou i ve kštici, přičemž vlasy z takového okrsku vyrůstající jsou obvykle také světlé až bílé.

V souvislosti s tímto onemocněním se vyskytuje celá řada autoimunitních chorob, což podporuje teorii, že se jedná také o autoimunitní onemocnění. Důležité je, že onemocnění není nakažlivé.

Přesná příčina vzniku onemocnění není známa. V souvislosti s tímto onemocnění se hovoří a diskutuje o třech teoriích vzniku choroby. Asi nejuznávanější teorií je autoimunitní zničení pigmentotvorných buněk (melanocytů), což znamená, že náš imunitní systém po určitém insultu rozpoznává melanocyty jako tělu cizí buňky a snaží se je zneškodnit.

Co je takovou vyvolávající příčinou není jasné, pravděpodobně emocionální stresové situace (nehody, úmrtí v rodině, těžké onemocnění) či infekce, nicméně jejich význam se obtížně ověřuje.

Další teorie se opírá o autodestrukci vlastními enzymy melanocytů při současné nedostatečné ochraně buněk.

Poslední teorií je neuromediátorová hypotéza, která tvrdí, že melanocyty jsou zničeny látkami (neuromediátory), které slouží pro přenos signálu mezi nervovými buňkami.

Pravděpodobně však při vzniku onemocnění spolupůsobí více činitelů a faktorů a žádná z teorií není zcela uspokojivá pro vysvětlení vzniku onemocnění.

Rizikové faktory vitiliga

Rizikovým faktorem číslo jedna je výskyt v rodině, nicméně ani zde nelze přesně určit, zda a s jakou pravděpodobností se onemocnění u potomků vyskytne či nikoli.

Onemocnění vzniká souhrou nám víceméně neznámých faktorů, mezi než pravděpodobně patří i genetické vlohy, prožívání stresových situací, reakce na infekce, stav vašeho imunitního systému a stav pokožky. Jakékoli poranění může spustit kaskádu dějů, které mohou vést k depigmentaci. Porucha pigmentace v místě poranění bývá popisována jako tzv. Koebnerův fenomén.

Nemalým rizikovým faktorem je i výskyt autoimunitních onemocnění, s kterými se vitiligo velmi často druží. Mezi takováto onemocnění patří poruchy štítné žlázy, u nichž je koincidence s vitiligem až 30% (zvýšená i snížená funkce štítné žlázy, např. Graves-Basedowova choroba, Hashimotova thyreoiditis), cukrovka (diabetes mellitus), perniciózní anémie (chudokrevnost), revmatoidní artritida, Crohnova choroba (nespecifický střevní zánět), Addisonova choroba, systémový lupus erythematodes, myasthenia gravis a další.

Prevence vitiliga

Vhodnou prevencí onemocnění je udržovat dobrý stav vašeho imunitního systému a správná péče o pokožku.

Pečujte proto o svou životosprávu, pravidelně sportujte, stravujte se přiměřeně a vhodně (pestrou a vyváženou stravou). Noste pohodlné, nedráždivé, nejlépe bavlněné oblečení.

Na slunci pobývejte rozumně a pokud již nějaké problémy s pokožkou máte, snažte se omezit působení ultrafialového záření na vaši kůži. Při práci používejte ochranné pomůcky, jakékoli zranění může být vyvolávajícím faktorem pro vznik vitiliga.

Příznaky a projevy vitiliga

Vitiligo se objevuje v kterémkoli věku zpravidla však mezi 10. - 30. rokem. U 50% nemocných se depigmentace objeví kolem 20. roku. Začíná jako bílé okrouhlé ložisko, které se může zvětšovat a nabývat různých tvarů, přičemž jeho okraje jsou často zvýšeně pigmentované (hyperpigmento­vané). Ložisek postupně přibývá a mohou splývat až postihnou celé tělo.

Predilekčními oblastmi výskytu ložisek jsou zvýšeně pigmentované části těla – hlava, šíje, podpaží, bradavky, hřbety rukou, břicho a oblast genitálu. Vitiligo se může vyskytovat i ve kštici, kde obvykle vlasy z něj vyrůstající jsou taktéž bílé.

Podle vzhledu a množství depigmentovaných ložisek (postrádajících pigment) rozlišujeme vitiligo lokalizované, generalizované, univerzální a smíšený typ.

Lokalizované vitiligo se vyskytuje samostatně či vícečetně, nicméně postihuje relativně malý okrsek kůže, který je nervově zásobován z určité části míchy (z jednoho dermatomu).

Generalizované vitiligo postihuje velkou část těla, zejména tváře a končetiny.

Univerzální typ postihuje kůži celého těla, může být přítomno několik málo ložisek zvýšené pigmentace.

Od albinismu se liší nepřítomností postižení očí (zde pigment tedy je přítomen a nemocný má normální barvu duhovek). Smíšený typ je určitou variantou předchozích.

Průběh je u každého jedince jiný, horší se předpokládá u atopiků (nemocných s atopickým ekzémem, alergiemi). Možná je i regrese, tj. ústup onemocnění, zejména pak v letních měsících, nicméně bez léčby se nejedná o časté případy.

Léčba vitiliga

Ani v současné době nelze onemocnění uspokojivě léčit. K dispozici je jednak léčba podpůrná - podávání antioxidantů, které tlumí poškození buněk vznikajícími působky v melanocytech a podávání betakarotenů, které stimulují pigmentaci.

Jako nejúčinnější je považována léčba pomocí mastí s obsahem kortikoidů (léky tlumící imunitní děje, tedy i depigmentaci v kůži), dále pak tzv. fototerapie – léčba pomocí ultrafialového světla, kdy pacient dochází na pracoviště, kde je ozařován UV lampou.
Modifikací fototerapie je metoda PUVA, kdy jsou na kůži před ozařováním aplikovány psoraleny, látky zesilující účinky UV záření či balneoterapie, kdy je léčba UV světlem podpořena léčivými koupelemi. Obvykle pacient na fototerapii dochází po dobu minimálně 3 až 12 měsíců. Pokud je tato léčba bez výsledku, nemá smysl v ní pokračovat.

Velmi málo používanou metodou je autotransplantace - přenesení vlastních pigmentových buněk (melanocytů) ze zdravých částí kůže do postižených oblastí.

V případě rozsáhlého postižení se v některých státech provádí ireverzibilní (nevratná) depigmentace zbylých normálně pigmentovaných částí těla pomocí chemických látek (hydrochinonmo­nobenzyletherem). Ireverzibilní depigmentace je trvalé zbavení kůže pigmentu pomocí krému s účinnou látkou, která zničí melanocyty. vybělení trvá 8-12 měsíců. Je důležité si uvědomit, že tento krok je nevratný a že nemocný musí být velmi účinně chráněn před slunečním zářením pomocí oděvu a krémů s vysokým ochranným faktorem.

Veškerá léčba vitiliga je časově velmi náročná a je dlouhodobá.

Jak si mohu pomoci sám

Vitiligo nepatří mezi onemocnění, na které by se primárně umíralo. Nicméně může být velmi nepříjemné, nejen z estetického důvodu.

V lékárně je možné zakoupit speciálních krémů a gelů, které působí jako ochrana pokožky a jsou přímo určeny k tomuto účelu. Přípravky obsahují látky tlumící depigmentaci (ztrátu pigmentu).

Užívání vitamínů (hlavně A, C, E – tzv. antioxidantů), minerálů a stopových prvků (doporučovány jsou selen a zinek) je víceméně jen podpůrné.

Bílá ložiska se dají zamaskovat pomocí vhodně zvoleného makeupu či samoopalovacími krémy. Možná je i tetováž vitiliga (tj. vpravení pigmentů pomocí tetovací jehly), obvykle však není doporučována pro potenciální aktivaci onemocnění.

Komplikace vitiliga

Komplikacemi je nejen výskyt dalších autoimunitních chorob, ale také psychické potíže nemocného. Každý jedinec trpící touto chorobu by se neměl bát navštívit psychologa či psychiatra, který je specializován na obor dermatologie (kožní lékařství), jenž mu může pomoci onemocnění zvládnout.

Další komplikace pak vycházejí ze samotné léčby, především léčby kortikoidy. Kortikoidy jsou léky, které jsou velmi účinné a jsou schopny navodit ústup onemocnění. Nicméně mají i své nežádoucí účinky. Přestože jsou aplikovány na kůži, tak se mohou v určitém množství vstřebávat do krve (zejména jsou-li ošetřované plochy rozsáhlé) a působit celkově na organismus.
Mezi účinky patří zejména útlum imunitního systému, výskyt infekcí (např. plísně-mykózy), mají vliv na metabolismus tuků, cukrů, mohou způsobit rozvoj cukrovky, přibírání na váze, žaludeční a dvanácterníkové vředy, osteoporózu či šedý zákal (kataraktu) a další.

Diskuse

• Vitiligo - nemoc bílých skvrn - příznaky
• Zkušenosti s vitiligem - porucha pigmentace kůže

Další názvy: nemoc bílých skvrn, skvrnitá depigmantace

Nevíte si rady? Zeptejte se v diskusi nebo položte otázku do poradny lékařů.